Hlavní obsah

Ambrozkovi se příliš nevěří

Novinky, Oldřich Danda, Anna Bortlíčková
OSTRAVA/PRAHA

Na listopadovém sjezdu KDU-ČSL budou delegáti volit nového předsedu zřejmě z minimálně čtyřech kandidátů. Na souboj současného předsedu Cyrila Svobodu vyzvali Miroslav Kalousek, Jaromír Talíř a naposledy i ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Politici ho však za horkého kandidáta rozhodně nepovažují.

Foto: Milan Haluška

Ilustrační foto

Článek

Ačkoliv určitou naději na zvolení má, podle některých lidoveckých politiků bude hodně záležet jaký program Ambrozek představí na chystaných 13 krajských konferencích.

"Rozhodně není bez šancí, ale zatím se zdá, že to bude souboj mezi Cyrilem Svobodou a Miroslavem Kalouskem," sdělil Právu člen představenstva Josef Kaňa, šéf senátorského klubu KDU-ČSL. Přičemž podle jeho slov je Ambrozek třetím nejhlavnějším kandidátem. Na otázku zda Ambrozek může počítat s jeho podporou, Kaňa podotkl, že zatím není přesvědčený, že by zvolení Ambrozka do čela KDU-ČSL byl ten nejmoudřejší tah, i když, jak uvedl, má k ministru životního prostředí blízko, protože jsou ze stejného kraje. "Myslím si, že bychom měli přepřahat až při nějaké vážnější příležitosti," dodal Kaňa.

Čeká se na Ambrozkův program

Místopředsedkyně KDU-ČSL Zuzana Roithová Právu řekla, že Ambrozkovy šance na zvolení předsedou se budou odvíjet od toho, zda přijde s něčím novým.

Podobně se vyjádřil i další místopředseda Tomáš Kvapil. "Počkáme na krajské konference, kde budou kandidáti představovat svůj program na další funkční období," řekl Kvapil. Dodal, že podle něj je Ambrozek svým resortem na tolik vytížen, že by mu na vedení strany nezbýval čas.

Ministr dopravy a první místopředseda KDU-ČSL Milan Šimonovský Právu sdělil, že i když Ambrozka považuje za schopného člověka, za přijatelnější postup v kariéře by považoval, "kdyby pan Ambrozek kandidoval nejdříve na místopředsedu".

"Nejsme stranou jednoho muže"

Ostatní tři kandidáti na nového šéfa přijali Ambrozkovu kandidaturu slovy, že další uchazeč o šéfovské křeslo jenom zkvalitní listopadové volby. "My jsme nebyli, nejsme ani nikdy nebudeme stranou jednoho muže, takže to beru jako přispění do demokratické soutěže," uvedl pro Právo předseda KDU-ČSL a ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda.

Šéf poslanců Jaromír Talíř Právu řekl: "Libor Ambrozek je zkušený politik, který má předpoklady pro to, aby se o tu funkci ucházel." Dodal, že jeho kandidaturu trochu předpokládal a že je dobré pro KDU-ČSL, když se našli již čtyři lidé, kteří jsou odhodláni kandidovat do čela.

Miroslav Kalousek na Ambrozkovu adresu uvedl, že je kvalitním kandidátem a že větší počet kandidátů patří k demokratické soutěži. "Bude záležet na každém z nás, jak přesvědčí delegáty sjezdu, zde ten či onen skýtá tu největší perspektivu," podotkl Kalousek.

Chci přispět ke sjednocení strany
Jste už čtvrtým kandidátem na předsedu lidovců. Jak vidíte své šance?
Kvarta je slušný počet, v lidoveckých podmínkách nebývalý. Kdybych své šance viděl jako nulové, pak bych samozřejmě nekandidoval. Jsem přesvědčen, že mám co straně nabídnout a je mnoho oblastí, které mi vyjadřují podporu. Významným důvodem, proč jsem se rozhodl kandidovat, byla výzva z několika okresních organizací v různých krajích, abych se o tuto funkci ucházel.
Komu z protikandidátů uberete hlasy?
Určitě všem, protože když je ve straně názorová pluralita, podpora kandidátů není omezena regionálně, jde napříč okresními a krajskými organizacemi. Jsem jediný kandidát z Moravy, kde stále jsou asi dvě třetiny naší členské základny, odtud očekávám největší podporu, ale budu se o ni ucházet také v českých krajích.
Myslíte, že ji získáte i v jižních Čechách, odkud jsou dva protikandidáti, Talíř a Kalousek?
I tam se určitě najdou lidé, kterým bude můj pohled na věc sympatický.
Jakou alternativu hodláte delegátům nabídnout?
Se svým týmem jsem se snažil připravit koncepci strany do budoucna. Klíčovým momentem je, že bych chtěl stranu sjednocovat, protože v období posledních dvou let se občas objevilo určité napětí, které nás poškodilo navenek. Tuto etapu potřebujeme ukončit. Dalším důležitým momentem je omlazení členské základny, posílení vlivu a uplatnění mladých členů, kteří přišli z komunální politiky a mají už zkušenosti. Za důležité také považuji určité posílení stranického principu, obnovení hrdosti na členství v KDU-ČSL a konec různých experimentů s nezávislými kandidáty. Politika strany a nakonec i parlamentní demokracie se podle mého názoru musí opírat o jasně profilovaná politická uskupení a nikoli o nějaké nečitelné subjekty.
Lidovci mají poměrně nízké preference. Kam by podle vás KDU-ČSL měla orientovat svou politiku ve vztahu k voličům, navenek?
KDU-ČSL je spojována s mnoha velkými tradičními tématy, kterým se musíme velmi intenzivně věnovat, jako je především důraz na posílení rodiny, rodinné politiky státu, na rozvoj venkova. Našimi tématy by měly zůstat politika sociální a zdravotní, ale KDU-ČSL musí svou nabídku rozšířit. Více se musí profilovat v podpoře malého a středního podnikání a jistoty podnikatelského prostředí. Další je oblast úcty k životu, to souvisí s rozvojem medicíny, ale také třeba s úctou k životu starých lidí. To je však spíše jeden z námětů do budoucna.
Pokud byste byl zvolen šéfem, budete se snažit změnit postoj lidovců k soc. dem.?
Byl bych rád, kdyby se KDU-ČSL profilovala jako strana pravého středu. Ale nepředpokládám, že by se v případě mého úspěchu jakkoli měla měnit současná vládní koalice. Byl bych rád, kdyby KDU-ČSL byla vnímána jako seriózní partner, který drží slovo, což bylo někdy zpochybňováno. Uzavřeli jsme koaliční smlouvu, vstoupili jsme do této vlády s jasnými principy, a dokud bude plněna koaliční smlouva a programové prohlášení, KDU-ČSL má své poslání a své místo v této vládě. To samozřejmě neznamená závazek na věčné časy, ale je to smlouva, kterou jsme uzavřeli na čtyřleté volební období. Je před námi řada úkolů, mimo jiné reforma veřejných financí i její pokračování, kde je KDU-ČSL naprosto nezastupitelná.
Zvítězíte-li, chtěl byste být místopředsedou vlády?
Koaliční dohoda jasně vyjmenovává resorty. Personální záležitosti byly vždy v KDU-ČSL řešeny na úrovní celostátního výboru, tedy asi 25členného grémia. Já osobně se domnívám, že by se v této záležitosti a při tom velmi křehkém konsensu, který na úrovni vlády i parlamentní je, na tom nemělo nic změnit.

Výběr článků

Načítám