Alzheimer se týká i padesátníků. První lék by mohla EU schválit letos

„V posledních letech jsme určitě zaznamenali, že se v našich službách, jak v odborném sociálním poradenství, tak v respitní terénní službě objevují lidé nebo jejich blízcí, u nichž byla nějaká forma demence diagnostikována před pětašedesátým rokem,“ přiblížila Lucie Hájková z České alzheimerovské společnosti. Týká se to asi devíti tisíc Čechů.

Podobně jako Adam Tesař, zástupce vedoucí Kognitivního centra Všeobecné fakultní nemocnice, to přičítá zlepšení diagnostických metod a odhalování nemoci v brzké fázi.

„Také se mění přístup pacientů a jejich blízkých, kteří se nyní snaží počínající obtíže s pamětí řešit více s myšlenkou, že by se mohlo jednat o projevy prodělané covidové infekce – a teprve vyšetření zjistí neurodegenerativní příčinu obtíží,“ podotkl.

Oficiálně je v Česku přes sedmdesát tisíc osob s potvrzeným Alzheimerem. Skutečný počet se odhaduje na 160 tisíc. Číslo se za posledních dvanáct let zdvojnásobilo a s výhledem na demografickou křivku se odhaduje, že v roce 2050 bude mít chorobu kolem 300 tisíc lidí.

Na tak velký počet nemocných ale zatím nejsou kapacity geriatrů ani navazujících sociálních a podpůrných služeb.

Klíčová je podle ředitelky Gerontologického centra Ivy Holmerové role praktických lékařů. Nejen z hlediska diagnózy a péče, ale i vyloučení jiných nemocí, které mohou alzheimera připomínat a daly by se léčit. Praktici dělají u lidí od 65 do 80 let při preventivní prohlídce jednou za dva roky screening demence a minikognitivní test. V praxi to však drhne.

„Během našich mobilních poraden se ptáme lidí, zda jim někdy praktický lékař takové vyšetření nabídl, a pětadevadesát procent z nich odpoví, že ne a že se při další příležitosti lékaře zeptá,“ podotkla Hájková, která koordinuje projekt Dny paměti.

„Stále se na nás obracejí lidé, kteří zažili u lékaře bagatelizaci problémů s pamětí. Podle celosvětové studie Alzheimer’s Disease International si 62 procent zdravotníků myslí, že demence je součástí stárnutí,“ doplnila.

Užitečná je pacientům i mobilní aplikace Terrapino vyvinutá českými odborníky. Brzy by mohly být dostupné i krevní testy, které odhalí alzheimera s několikaletým předstihem, kdy ještě nejsou vidět příznaky.

Dlouhé roky se čeká na léky, které by mohly nemoc zpomalit anebo zcela zastavit. Stávající metody cílí jen na projevy nemoci. Změny v těle začínají u nemocných o patnáct až dvacet let dříve, než jsou problémy okem viditelné. Na toto období se vědci snaží zacílit.

Finálními testy prošly v poslední době tři léky, dva z nich se podávají nitrožilně. Dostupné jsou některé ve Spojených státech nebo Japonsku, kde je vysoký počet lidí s demencí.

V Evropě se na schválení čeká, posun by mohl nastat letos. Evropská léková agentura má rozhodnout o léku lecanemab (Lequembi) v březnu.

„Zpomaluje progresi onemocnění ve stadiu mírné demence a mírné kognitivní poruchy. Nevýhodou je podávání formou infuze jednou za čtrnáct dní a to, že asi dvanáct procent pacientů může mít vedlejší nežádoucí účinky. Jsou sice většinou velmi mírné, ale je třeba je sledovat pomocí magnetické rezonance třikrát za rok,“ vysvětlil přední český neurolog Jakub Hort z Fakultní nemocnice v Motole.

Není však jisté, ke kolika českým pacientům se dostane. Jedním z nežádoucích efektů je krvácení do mozku, což může jeho zavedení do praxe zkomplikovat. Stejně jako vysoká cena a podmínky podání.

Ve finální fázi klinických testů je i lék s českou stopou. Firma Alzheon neurologa Martina Tolara, který působí v USA, vyvinula tablety, které vyčistí mozek od toxinů a mohly by nemoc zastavit v zárodku. „Zatím víme, že lék pacienti dobře snášejí a že ovlivňuje biologické markery onemocnění. Nevíme zatím, zda zlepšuje paměť nebo soběstačnost. To se dozvíme v létě 2024,“ doplnil Hort. Teprve se podle něj ukáže, pro koho mohou být vyvinuté léky prospěšné, nebo naopak rizikové.

Rozvoj nemoci ovlivňuje také životní styl. Při zdravém a kvalitním spánku se mozek čistí od zplodin, které se v něm přes den vytvoří a přispívají k nemoci.

Více ohroženy ale bývají ženy a lidé vyššího věku, s cukrovkou, vysokým tlakem, po mrtvici, s rodinnou anamnézou nebo speciálním genem ApoE4. Brzký nástup demence se může týkat i lidí s poškozením sluchu nebo zraku. „První příznaky nemoci mohou být falešně přisuzovány jejich invaliditě,“ upozornil Hort. Dopad má sociální izolace, nízký sociální status i alkoholismus.