Článek
„Od poloviny února kvete líska, o pár dnů později se přidala olše a začíná bříza,“ uvedla alergoložka Monika Čermáková. Brzy se podle ní přidá i topol.
Počasí v těchto dnech připomíná houpačku: chvíli teplo až 19 stupňů a pak náhlý pokles o deset stupňů a znovu vzestup teplot. Příroda se už probouzí a pylová sezona tak začíná naplno. Loni touto dobou ještě mrzlo.
Úleva až v listopadu
Sezona zpravidla končí až v listopadu a alergici se celou tu dobu s různými přestávkami potýkají tu s většími, tu s menšími zdravotními problémy.
Odborníci rozlišují jarní období, kdy se v ovzduší vyskytuje zejména pyl dřevin, stromů a keřů a později pak převažují pyly travin a obilovin, a letní a časně podzimní, kdy je to pyl bylin, ale také spory plísní.
| ALERGIE MŮŽE I ZABÍJET |
|---|
| Anafylaktický šok může skončit i smrtí. Vědci popsali, co se při něm v těle děje |
V Česku trpí alergií nebo astmatem asi třetina populace a v průměru stačí deset až dvacet pylových zrn na metr krychlový vzduchu, aby se u alergika spustily příznaky.
K lékaři raději hned
Nejčastějšími alergeny jsou pyly trav (35 procent), roztoči žijící v bytovém prachu, ložním prádle či matracích (27 procent) a pyl břízy (23 procent). V Česku koncentraci pylů v ovzduší měří dvanáct pylových stanic rozesetých po celé republice.
„Základní pro alergika je co možná na nejmenší míru omezit styk s alergeny a mít u sebe i příslušné medikamenty,“ říká uznávaný alergolog, docent Vít Petrů z Prahy.
Neplatí přitom, že alergikem se člověk může stát jen v dětství. Naopak alergie může vzniknout kdykoli v průběhu života. Starší generace problémy označuje jako „sennou rýmu“, ale ve skutečnosti jde o rýmu alergickou.
Alergici o své nemoci vědí a měli by k ní mít pokoru. Záchvat dušnosti totiž může přijít náhle a z alergie se často vyvine astma.
„Astmatický záchvat vzniká většinou opravdu náhle jako projev styku s alergeny, ale i infekcí dýchacích cest po fyzické zátěži nebo psychickém stresu či při změně počasí. Je to důsledek zhoršeného průchodu průdušek, který je způsoben otokem sliznice a hromaděním hlenu,“ tvrdí docent Petrů a dodává, že jako první pomoc při záchvatu se používá inhalace léku roztahujícího průdušky.
Pokud malé dítě začne nyní na jaře mít dechové problémy nebo zánět spojivek či častou rýmu, měli by rodiče zbystřit a okamžitě s ním jít k odbornému lékaři alergologovi. Ten pak stanoví diagnózu často na základě krevního testu.
K léčbě se pak používají buď protialergické léky, které by měly být v kapse každého alergika, pokud jde do přírody, anebo imunoterapie alergenovými vakcínami.
Alergie může být i dědičná, zvlášť když oba rodiče jsou alergiky.
| Příznaky pylové alergie |
|---|
| Rýma – sliznice nosu je podrážděná a v důsledku toho dotyčný kýchá, má vodnatý hlen a horší průchod vzduchu nosem |
| Zánět očních spojivek – oči jsou zarudlé, svědí a slzí |
| Svědění v ústech a krku |
| Ekzém v podobě například svědivých ložisek hlavně v loketních a podkolenních jamkách |
| Astma – typické je hvízdání v průduškách a neschopnost dobře se nadechnout |
| Bolest hlavy v důsledku ucpaného nosu |
