Alergiků přibývá. Trápí je i pyly, které v Česku nebývaly

„Letos se pyl lísky ojediněle objevil v nižších polohách už koncem ledna, zhruba v polovině února se k němu přidal pyl olše,“ přiblížila alergoložka Radka Šedivá z ambulance Synlab.

Začátek roku byl nadprůměrně teplý, což pomohlo víření pylů. „Dříve jsme mohli podobné hodnoty naměřit většinou až koncem února. Posun, a celkové prodlužování, pylové sezony je důsledkem klimatických změn,“ dodává pro Novinky.

S klimatickou změnou se navíc pylová sezona prodlužuje a na českém území se objevují ve větší míře nové rostlinné alergeny, například ambrozie. Ačkoliv je rozšířena hlavně v Severní Americe a na jihu Evropy, její pyl se rychle šíří, zvlášť na přelomu léta a podzimu.

V Česku roste podél železnic, silnic nebo skládek poblíž Prahy, Brna, ale i na Ostravsku a v Polabí.

Zrychlené šíření pylů zatím hrozí podle docenta Rybníčka z Fakultní nemocnice Brno jen u ambrozie. „Tyto rostliny mají velké množství pylu, aby zvýšily šanci na úspěch opylení, zároveň je pyl lehký a snadno větrem přenosný. Potíže tak může způsobovat většímu množství alergiků,“ doplnila Šedivá.

Teď se začíná šířit jasan, což by mohlo přitížit i těm, kteří reagují zkříženě na pyl olivovníku nebo pyl zlatice, známé jako zlatý déšť. „Pro tyto osoby není proto vhodné nosit si do vázy větvičky kvetoucí zlatice. Hojný bude ještě také pyl topolu,“ varují odborníci z Pylové služby. Olše a líska končí, nastupují pyly jilmu, vrby, habru a pomalu i vysoce alergenní břízy.

Zvýšené počty kýchajících pacientů s rýmou či vyrážkou má v ordinaci i praktická lékařka Irena Moravíková z Českolipska. „Alergiků přibývá, náš imunitní systém už není tak odolný a je otázkou, čím vším je to způsobeno,“ přemítá.

Alergickou rýmou trpí v Česku asi 370 tisíc lidí, soudě z vykázané péče zdravotním pojišťovnám. Častěji jde o ženy. Počty se trvale zvyšují, což dokládá i množství spotřebovaných léků na alergie, které lékaři nemocným předepisují.

V roce 2018 lékárníci vydali na recept přes 820 tisíc balení pěti nejčastěji užívaných léků na alergie, v roce 2022 to už bylo 1,1 milionu balení a loni 1,3 milionu balení, vyčetly Novinky ze statistik.

„Výskyt alergií v populaci se rok od roku zvyšuje, což vede ke zvýšenému zájmu o péči alergologů a alergologické testy. Jedním z hlavních faktorů je genetická predispozice,“ zdůraznila alergoložka Šedivá.

Pokud je jeden z rodičů alergik, má potomek až 40procentní riziko, že k tomu bude mít sklon taky. A pokud jsou alergici oba rodiče, zvyšuje se až na 60 procent.

Část lidí má na alergii podezření, ale alergologa nenavštěvuje. A kdyby chtěla, dostat se na vstupní vyšetření do dvou týdnů je ve většině regionů takřka nemožné. Nejdřív za čtvrt roku objednává 43 procent lékařů, ukázal letošní průzkum Sdružení ambulantních specialistů.

Přechodně lidem pomohou problémy přečkat volně dostupné spreje a léky. „Volně prodejná antihistaminika na projevy pylové alergie, především rýmy a zánětu spojivek, jsou po konzultaci s lékárníkem zcela v pořádku,“ podotkl docent Ondřej Rybníček z Fakultní nemocnice Brno.