Článek
„Mohu potvrdit, že ve středu 15. června hladovku přerušil. Je hospitalizován v pankrácké vězeňské nemocnici, postupně jsou mu podávány suchary a podobná dietní strava,“ sdělil Právu mluvčí sdružení K 213 Jiří Štefek, který v pátek Fialu navštívil.
„Měl křeče v břiše, ale ty už odezněly. Duševně si po celou dobu udržoval dobrou kondici, co se týče úsudku nebo vyjadřovacích schopností. Je ale zesláblý, měl mdloby,“ podotkl Štefek.
Fiala podle něj po dobu půstu přijímal pouze tekutiny. „Mluvil o nějaké kávě, možná měl k dispozici čaj,“ uvedl Štefek.
Mluvčí pankrácké věznice Jiří Dolejší prý informace o zdravotním stavu vězňů poskytovat nemůže. „Podle zákona o zdraví lidu bychom museli mít jeho souhlas se zveřejněním. Má permanentní zdravotní dohled,“ uvedl pouze Dolejší.
Podle předního českého internisty a obezitologa Štěpána Svačiny jsou dopady hladovění na lidské tělo velmi individuální. „Zkušenosti se severoirskými vězni-hladovkáři ukázaly, že někteří zemřeli před čtyřicátým dnem, jiní vydrželi hodně přes šedesát dní, jeden dokonce přes sedmdesát,“ uvedl Svačina.
„Záleží na jeho klinickém stavu, ale i na tom, co konzumoval. Jestli byl v tom čaji nějaký cukr, pak nejde o naprostou hladovku. Člověk, který je obézní a pije tekutiny s kaloriemi, může vydržet klidně i několik měsíců,“ podotkl lékař.
Upozornil také, že krizi u hladovkáře signalizují v závěrečné fázi fyzické projevy jako otoky nebo dušnost, které předznamenávají selhání organismu.
Zhubl o čtvrt metráku
Podle Štefka zhubl Fiala ve vězení o 25 kilogramů z původních 106 na současných 81. Vězeňské lékaře navíc obviňuje z toho, že údaje o Fialově váze zkreslovali, aby jeho stav bagatelizovali. „Vážili ho v oblečení a botách, což ve výsledku činilo asi o pět kilo víc, než kolik vážil,“ uvedl Štefek.
Ten kritizuje vězeňskou službu i za to, že nechala Fialu po týdnech hladovění opakovaně eskortovat k soudu nebo do výkonu trestu ve věznici Nové Sedlo na Žatecku, odkud byl ze zdravotních důvodů hned vrácen zpět na Pankrác.
Fialovi, který byl od poloviny února stíhán vazebně kvůli incidentu s justiční stráží v soudní budově na Míčánkách, totiž začal běžet roční nepodmíněný trest za jiný incident z roku 2009.
Tehdy u Obvodního soudu pro Prahu 1, který projednával spor o péči Fialova syna, sebral soudci spis a vyskočil s ním z okna soudní budovy. I zde došlo na potyčku s justiční stráží.
Podle Roberta Káčera z Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR je 43denní hladovka v českých věznicích velkou výjimkou. „Za tři roky, co zde pracuji, tak dlouhý protest nepamatuji,“ uvedl Káčer.
Nejznámější byl Mareček
Nejproslulejším českým hladovkářem se stal v 90. letech bývalý disident Miloslav Mareček. První hladovku držel ještě před listopadem 1989 na protest proti obvinění z pobuřování. Po revoluci jich následovalo ještě několik, většinou na protest proti postupu justice při vyřizování jeho podnětů. Nejdelší protest trval 90 dní.
V říjnu 2008 byl Mareček nalezen ve svém bytě, pravděpodobně několik týdnů nebo měsíců po smrti. Přesné datum úmrtí se nepodařilo zjistit, jeho vyzáblé tělo bez tekutin bylo podle policistů jako mumifikované.