Akademici kvůli rozpočtu zvažují stávku i odmítnutí státnic

Šéfka České konference rektorů a rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková k rozpočtu Novinkám řekla:

„Šest plus šest plus šest miliard v následujících třech letech je jednoznačně nepodkročitelné minimum. Pokud se toto nestane, přestanou vysoké školy postupně plnit své služby v dostatečné kvalitě. Nervozita tu je proto, že opravdu z univerzit odcházejí zaměstnanci. A nejsou to ti nejméně výkonní, ale ti, které potřebujeme. Mladí akademici a vědci utíkají do zahraničí, celá řada odchází na střední školy, kde jsou platy vyšší a jistější.“

Předseda vysokoškolských odborů Petr Baierl dodává: „Šest miliard je hranice, pod kterou už nemůžeme garantovat, že budeme vyučovat. Pokud peníze nedoputují, učitelé odejdou.“

Nepřehledný vývoj přípravy státního rozpočtu rozladil členy organizace Hodina pravdy, která loni pořádala kvůli nízkým mzdám v humanitních a společenskovědních oborech protestní akce.

„Předpokládám, že začnou zase vyjednávat o rozpočtu od znova, jako by se loni nic nestalo. Budou zdržovat rozpočet kvůli volbám, aby jim lidi nespočítali, jak nedodržují sliby. Ale zjevně nehledí dál než měsíc dopředu. Přece budou další a důležitější volby a nelze věšet pořád lidem bulíky na nos,“ řekl Novinkám člen organizace František Kratochvíl, který učí na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Času totiž není nazbyt. Vláda má o rozpočtu poprvé jednat ve středu 21. srpna odpoledne, ale koncem září už by měl směřovat dokument do Sněmovny. Krajské a senátní volby se uskuteční 20. až 21. září a druhé kolo o týden později.

Ministerstvo školství podle informací školských odborů požaduje pro vysoké školy navýšení o 7,5 miliardy korun a na vědu a výzkum 2,5 miliardy.

Česká konference rektorů i Rada vysokých škol dlouhodobě hovoří o podfinancování vysokých škol ve výši deseti miliard. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) jejich reprezentacím slíbil, že bude usilovat minimálně o šest miliard pro příští rok a dalších dvanáct navíc v následujících dvou letech. S tím se ztotožňují i akademici.

Rektorka UK Milena Králíčková připomněla, že silné ročníky mladých lidí, které nyní přecházejí na střední školy, se brzy budou ucházet o vysokoškolské vzdělání a i na to budou vysoké školy potřebovat více peněz.

„Této příležitosti bychom měli využít. Stále máme ve srovnání s jinými zeměmi Evropské unie velmi nízké procento vysokoškolsky vzdělané populace na to, aby se u nás mohla začít budovat znalostní ekonomika. Ale za tohoto stavu šanci promarníme,“ uvedla.

Ostřeji se vyjádřil Kratochvíl. „Nemáme tady nerostné zdroje, a když nebudeme mít vzdělané lidské zdroje, pácháme kolektivní sebevraždu. Je to zcela nekompetentní řízení země. Prostě se rozhodli, že jako vysokoškolští učitelé budeme nejchudší v Evropě a že nás naučí housti jako Dalibora,“ divil se.

Podle něj je akademická půda v plné pohotovosti. „Už dříve jsme se rozhodli, že budeme akce stupňovat. Můžeme zvážit stávku delšího charakteru, některé činnosti, které děláme, přestaneme vykonávat. Například se nebudou vydávat diplomy, jak to udělali ve Velké Británii,“ nadhodil.

Připomněl také, že na zváženou jsou i žaloby na mateřské instituce kvůli vysokým platovým nerovnostem. Loňské protesty totiž vyvřely z nespokojenosti učitelů humanitních oborů, kteří mají někdy tarify na úrovni prodavaček v supermarketech, zatímco na jiných fakultách mají lidé ve stejných pozicích se stejnou náplní práce třeba i o čtyřicet tisíc korun víc. Podle Kratochvíla však na žaloby zatím nedošlo kvůli sounáležitosti s děkanáty.

Baierl doufá, že návrh rozpočtu se bude dynamicky měnit, a i ministr Bek jej prý ujistil, že první návrh nemá větší význam. Pokud by se však rozpočet nenavýšil alespoň o šest miliard, „stoprocentně“ vyjdou akademici do ulic.

„Tento nástřel je šílený. Vždyť má vláda vzdělání jako prioritu a nedovedu si představit, že by to s rozpočtem dopadlo takhle. Pokud by to bylo špatné, sejdeme se s Radou vysokých škol a s Českou konferencí rektorů a probereme další kroky. Uvažuje se o tom, že bychom třeba nezahájili semestr, což je ale na úkor studentů. U státnic mi stávka připadá smysluplnější,“ zmínil.