Agresi podléhají čím dál mladší děti a školy nejsou připravené na krizové situace, varují experti

Projevy agrese se ale týkají čím dál mladších dětí a je třeba tomu věnovat vyšší pozornost, upozorňují experti.

„S našimi školeními jsme obrazili vyšší stovky škol a v poslední době se věnujeme hodně základním školám,“ řekl Novinkám šéf Asociace Bezpečná škola Libor Sladký. „Agresivita se zvlášť po covidu přenesla právě tam a nejsou na to do velké míry připraveny. Nyní řeší věci, které roky nemusely řešit, třeba žáky, kteří nezvládají vyšší stresovou zátěž nebo podobné situace. Z analýz plyne, že ve školách častěji pracují s agresivitou dětí na prvním stupni.“

Podle Sladkého školy postrádají školní psychology, kteří by se dětem intenzivněji věnovali. Těch je ale nedostatek a mnohé školy si je ani nemohou dovolit. Jenže podle předběžných politických debat o rozpočtu pro školství se peníze na školní psychology či speciální pedagogy zatím nenašly. Dosud je platily evropské fondy, od příštího roku na ně bude přispívat stát.

Podle šéfky Učitelské platformy Petry Mazancové záleží také na škole, jak si péči o duševní zdraví nastaví. „Záleží na tom, jestli má škola své poradenské zařízení, metodiku prevence a podobně. Ale pokud péče není komplexní, je otázkou, zda lze zabránit takovému incidentu. Někdy to mají školy nastavené formálně, někdy jsou lidé strašně přetížení, špatně finančně ohodnocení.“

Podle Mazancové by měl mít každý žák k dispozici alespoň osobu, které se může svěřit.

Sladký připomněl, že útoky plynou i ze strany rodičů, kteří rovněž mají běžně přístup do škol.

„Učitelé by se měli naučit vnímat varovné signály. Osvojit si schopnost trošku až paranoidně vyhodnotit situaci, která může nastat a vyústit v závadové chování. A tomu věnovat pozornost,“ uvedl.

Letos také podle něj začala řada škol hledat možnosti, jak se připravit na krizovou situaci ve škole. Neudělaly to však všechny a některé to vzaly za špatný konec.

„Řada z nich si pozvala instruktory sebeobrany a učí se aktivně bránit či bojovat. Ale metodika USB - uteč, schovej se, bojuj - je přesná a v tomto pořadí,“ uvedl Sladký. Podle něj jsou odborníci, kteří škole dokážou reálně ukázat, jak krizová situace probíhá a jak se v ní zachovat.

Odhaduje, že řada škol není ani řádně připravena na náhlou evakuaci, k čemuž někde vedly úterní výhrůžky explozemi. „Pokud už policie nařídí evakuaci, tak to školy zvládnou. Ale v případě bezprostřední krize to není tak jisté,“ uvedl Sladký. „Pedagogové většinou o požárním poplachu vědí a připraví se na cvičení během vyučování. Ale radíme jim, ať poplach písknou o přestávce. A poplach na ozbrojeného útočníka víc než devadesát procent škol necvičí. V zahraničí už to funguje. Někde je to zařazeno do výukových plánů.“