Agentury vykořisťují ukrajinské uprchlíky. Odírají je i kvůli nesrovnaným botám

V Plzeňském kraji žije podle statistik ministerstva vnitra téměř 32 tisíc ukrajinských uprchlíků, přičemž zhruba 17 tisíc z nich pracuje. „Z terénu i dat od Úřadu práce víme, že stále převládá agenturní zaměstnávání,“ upozornil Viktor Rumpík z Diakonie Západ. Dlouhodobě se věnuje otázkám migrace, lidských práv a integraci přistěhovalců. Působí jako terénní pracovník a koordinátor ukrajinských aktivit.

Cizinci zpravidla přicházejí do České republiky díky svým příbuzným, známým nebo krajanům. „Věří jim, což je logické. Pak dostanou od agentury smlouvu v češtině, kterou narychlo podepíšou, a míří na směnu do fabriky,“ přiblížila obvyklý scénář Eva Malá z Člověka v tísni. Je metodičkou v oblasti vykořisťování a pracovněprávních vztahů.

Zástupci neziskových organizací pomáhali například vysokoškolačce Marii, jež před válkou utekla s rodinou do tuzemska. Pracovala dvanáct hodin denně v místnosti bez oken a denního světla. Její výplata činila 20 až 22 tisíc korun. Agentura jí strhávala peníze za pronájem bytu, aniž by žena věděla, kolik vlastně zázemí stojí. „Pak klientku nutila k prodloužení smlouvy za výrazně horších podmínek a přestěhování jinam. Později jí přišly i výhrůžné esemesky,“ popsali odborníci v analýze o vykořisťování cizinců v Plzeňském kraji.

Podle zjištění nemají někteří uprchlíci zdravotní a sociální pojištění, nedostanou zaplacené přesčasy, dovolenou, nemocenskou či ošetřovné na dítě, probíhají též machinace s výplatními páskami. Mezi nekalé praktiky však patří i následující srážky. „Klientům třeba strhnou peníze za takzvané papučovné, tedy za špatně srovnané boty, nebo že odejdou na záchod,“ vyjmenovala Malá.

Další komplikací bývá ubytování, které uprchlíkům opět zajišťují agentury. Podle Malé tím Ukrajince drží v hrsti. Uvedené potvrdila i Klára Zachová z plzeňské diecézní charity, jež vede poradnu pro cizince. „Hrozba ztráty zaměstnání a zároveň bydlení je velká. Klienti jsou pod tlakem a manipulací. Pokud už jdou do sporu, stává se, že nedostanou poslední mzdu, naúčtují jim různé srážky, takže nakonec ještě dluží peníze,“ nastínila.

Rumpík řekl, že nastane-li problém, agentury následně nutí uprchlíky, aby si ubytování platili sami. „Jenže ceny jsou přemrštěné. Je to třeba sedm a půl tisíce za postel na pokoji, kde je společná sociálka. Čtyřčlenná rodina pak musí uhradit třicet tisíc,“ vypočítal.

Doplnil, že určité postupy se stávají až novodobým otroctvím, kdy nejsou dodržována základní lidská práva. „Někteří cizinci pendlují z místa na místo. Nemají smlouvu, dostávají jenom zálohy, které jim stačí na týden. Pak jim ještě strhnou za bydlení a rázem jsou v minusu. Jsou úplně mimo systém i jakoukoliv ochranu,“ vysvětlil Rumpík.

Cizinci obvykle mají strach záležitosti oznámit na policii či jinou instituci. Jen zlomek případů se proto vyšetřuje. „Aktuálně se zabýváme kauzou, na kterou upozornil server Novinky.cz,“ potvrdila policejní mluvčí Dagmar Brožová. Týká se Ukrajinky, jež předčasně porodila a dítě zemřelo. Podle Rumpíka jde o důsledek nekalých praktik agenturního zaměstnávání.

Kriminalisté též nedávno obvinili dvaapadesátiletého muže z Rokycanska z podvodu. Podle vyšetřovatelů naoko ubytovával ukrajinské uprchlíky a přišel si na skoro dva miliony. „Jiné závažné případy v poslední době neevidujeme,“ sdělila Brožová.

Po začátku války na Ukrajině se Státní úřad inspektorátu práce zaměřil na zaměstnávání uprchlíků v ČR. Mluvčí instituce Richard Kolibač vyčíslil, že na západě Čech dosud provedli 166 rozsáhlých kontrol, dalších pět stále probíhá. „Mezi nejčastější porušení právních předpisů patřily nelegální práce, neuzavření smlouvy v písemné formě i nedodržení podmínek agenturního zaměstnávání. Dále se jednalo o nevyplacení mzdy či její části, neplacení povinných příplatků ke mzdě, nevedení řádné evidence odpracované doby a nezajištění vstupní lékařské prohlídky,“ vyjmenoval Kolibač.

Podle prezidenta Asociace pracovních agentur Petra Burkoviče se nekalé praktiky týkají nelegálních agentur. „V devadesáti devíti procentech je tomu tak. U našich členů jsme nic podobného nezaznamenali,“ podotkl. To však oslovení zástupci neziskových organizací odmítli. „Jde určitě také o agentury, které mají povolení od ministerstva, ale nemusejí být nutně v Asociaci,“ zdůraznila Malá. Rumpík dodal, že vykořisťováni jsou rovněž cizinci z jiných zemí i sociálně znevýhodnění Češi.