Článek
Loni v létě Janu na internetu zaujal příspěvek celosvětově známého kanálu Nas Daily, kam lidé píší své životní příběhy. „Byl od kluka, který na fotce seděl v prachu a něco na ulici dělal. Psal, že je v podstatě sirotek, nemá nic – ani jídlo, ani střechu nad hlavou,“ řekla Jana (42).
„Hodně lidí to komentovalo. Morální podpora je sice důležitá, mně to ale přišlo málo. Tak jsem mu napsala. Asi po deseti dnech přišla zpráva přímo od Thea, v níž mi děkoval za vlídná slova. A tak jsme si začali psát,“ uvedla příběh svého života ředitelka jazykové školy v Praze.
Theo (22) prožil většinu svého života bez domova. Když mu bylo devět, zemřela mu matka a otec si brzy našel novou ženu. S tou si chlapec nerozuměl, a musel proto spolu se starším bratrem domácnost opustit. Od té doby se s otcem už neviděli a žili bez domova v ulicích hlavního města Accry.
Theo žil se svým bratrem bez domova v ulicích hlavního města Accry.
„Nejčastěji jsme spali před nějakým obchodem. Museli jsme se ale brzo ráno vzbudit, aby nás tam majitel nenašel,“ vzpomínal mladík na své dětství. Aby si vydělal na jídlo, živil se úklidem, sekáním trávy nebo na stavbách. Kromě toho každý den chodil do školy.
Za ušetřené peníze si po čase pořídil chytrý telefon. „Všiml jsem si, že na sociální síti lidé sdílejí své příběhy a to mě inspirovalo. Potom jsem sepsal i svůj, aby to třeba motivovalo zase další a pokusili se něco se svým životem udělat, i když začátek není snadný,“ vzpomínal Theo s tím, že zpráva od Jany byla jiná než ostatní, chytila ho za srdce.
Chtěla chlapci pomoci. Peníze mu posílat nechtěla, přála si ho ale v životě postrčit tak, aby dostal šanci a měl možnost postavit se na vlastní nohy. Po měsících dopisování zjistila, že Theovi chybí středoškolský certifikát, přestože školu dochodil, a tak dostala nápad. Požádala ho o kontakt na školu a jeho slova si u vedení ověřila.
Chlapci chyběly peníze na školné za poslední rok
„Napadlo mě, jestli ze mě jen nechce vytáhnout peníze, ale zase mi přišlo, že už si píšeme tak dlouho a otevřeně, že by to snad neudělal,“ dodala.
„Ve škole mi řekli, že peníze nejsou za certifikát, ale školné za poslední rok. Než totiž Theo školu dokončil, pán, který platil školné několika místním sirotkům, zemřel. A zůstal mu tam dluh,“ sdělila Jana, které se nakonec částka 300 dolarů podařila usmlouvat na 210, a do školy ji poslala po Theovi.
„Říkala jsem si, že se aspoň ukáže, jaký je charakter. Jestli to fakt zaplatí, nebo s tím zmizí. A on to tam opravdu odnesl a certifikát dostal,“ doplnila.
Díky dokončenému středoškolskému vzdělání se začalo Theovi konečně dařit. Našel si práci jako učitel a už téměř půl roku učí v místní základní škole. Žije v rozestavěné budově, s výplatou, na niž vedení školy občas ani nemá. Není to žádná sláva, ale je s dětmi a pomáhá.
Jana a Theem a jeho třídou letos v květnu v Ghaně
„Jedna žačka nedávno během vyučování brečela. Zeptal jsem se jí, co se děje. Ona po chvilce přiznala, že má strašný hlad. Já jsem v té době měl jen jeden cedi (pozn. red. – necelých pět korun), a tak jsem se obrátil ke třídě. Ti, kteří měli svačinu z domova, ji své spolužačce darovali. Někteří dokonce přihodili pár drobných,“ dokládal trápení místních dětí Theo.
To ale není konec příběhu. Theo sní o studiích ekonomie, aby mohl ve své zemi skutečně pomáhat. Janě se zdála jako cenově nejvýhodnější Česká zemědělská univerzita v Praze.
Shánějí peníze na školné
„Školné na rok stojí 15 tisíc, ale předtím se musí projít přípravou, která stojí tři tisíce eur. A tak sháníme potenciální dárce, kteří by pomohli přes americký portál Go-FundMe. Cílová částka je pět tisíc dolarů (asi 110 tisíc korun), které kromě školného pokryjí i náklady na cestu. Nyní máme vybránu asi polovinu,“ prozradila Jana.
Nyní se vyřizují víza a povolení, pokud se vše podaří, mohl by se už v říjnu stát studentem a zároveň učitelem angličtiny v zemi, o které nikdy dřív ani neslyšel.
