Článek
Nejen právnické vzdělání, ale především prověrka na nejvyšší stupeň Přísně tajné. Na neoficiálním seznamu tak podle informací Práva figurují pouze dva adepti s nejpřísnější bezpečnostní prověrkou, a to náměstek ministra vnitra Jiří Nováček a někdejší ministr a dnes poradce premiéra Cyril Svoboda.
Zákon byl napsán špatně a těžko podle něj hledat vhodné kandidáty
Další možní kandidáti vytipovaní vládou – exministr spravedlnosti Robert Pelikán, náměstek na ministerstvu a bývalý poslanec soc. dem. Jeroným Tejc i ministerský náměstek na spravedlnosti Michal Franěk nebo bývalý ústecký žalobce Jan Jakovec – mají v lepším případě prověrku na stupeň Důvěrné.
Detailní šťourání, zvolení ale nejisté
A právě v prověrce je kámen úrazu. Podle některých možných kandidátů se jim moc nechce žádat o devět měsíců dlouhé a velmi detailní prověřování, které jde hluboko do soukromí a na kterém se podílejí i zpravodajci, když nemají jistotu, že nakonec budou do funkce zvoleni. Podle zákona o zpravodajských službách totiž vláda pošle do Sněmovny deset kandidátů, z nichž poslanci mají vybrat pět.
Na české tajné služby stále nikdo nedohlíží. Nejsou lidi
Navíc Národní bezpečnostní úřad, který má bezpečnostní prověrky na triku, odmítá kvůli přetíženosti jejich zahajování pro žadatele, kteří ji nepotřebují k výkonu své práce. A to adepti v danou chvíli nepotřebují. Je to začarovaný kruh.
„Ukazuje se, že zákon byl napsán špatně a těžko podle něj hledat vhodné kandidáty,“ řekl Právu šéf sněmovní komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství Vít Rakušan (STAN). „Mluvil jsem s kolegy z ostatních kontrolních komisí, a pokud se v horizontu měsíců nic nezmění, přijdeme s novelizací,“ uvedl Rakušan v narážce na komise pro kontrolu civilní kontrarozvědky (BIS) a civilní rozvědky (ÚZSI).
Rakušanova komise se už loni v létě obrátila dopisem na premiéra Andreje Babiše (ANO) s dotazem, proč vláda nijak nekoná. Odpověď byla jasná: nejsou lidi, kritéria jsou příliš přísná a poslanci by měli připravit změnu zákona o zpravodajských službách.
Novela nutná
Změna by mohla spočívat v tom, že pro počátek by stačila prověrka na stupeň důvěrné, přičemž až po zvolení by museli členové komise zažádat o PT. Obdobné podmínky vláda před měsícem stanovila pro výběrové řízení na nového šéfa Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.
Zákon o zpravodajských službách přitom parlament schvaloval už v době Sobotkovy vlády s velkým nadšením proto, že tajné služby konečně budou mít vedle omezených pravomocí sněmovních komisí spolehlivé a profesionální kontrolory.
Málokdo z politiků tehdy bral vážně varování bývalých šéfů tajných služeb, kteří upozorňovali, že jde jen o vytírání zraku a že přísně nastavené kvalifi-kační předpoklady neumožní najít vhodné lidi. Andor Šándor i Karel Randák zpochybňovali zejména podmínku právnického vzdělání.
České tajné služby se hádají mezi sebou
Zákon vedle bezpečnostní prověrky na PT a právnického vzdělání stanoví vedle českého státního občanství a minimálního věku 40 let také podmínku, podle které členem orgánu nezávislé kontroly nemůže být ten, kdo v posledních třech letech byl příslušníkem nebo zaměstnancem bezpečnostního sboru, vojákem z povolání nebo zaměstnancem ozbrojených sil.
Na rozdíl od sněmovních kontrolních orgánů složených výhradně z poslanců mají mít členové nezávislého kontrolního orgánu přístup i k otevřeným případům. Za předpokladu, že se tím daná akce tajné služby nezmaří.
Služby přitom tvrdí, že nezávislou kontrolu by uvítaly, a to proto, že je může uchránit před možným obviněním z nekalostí. I v souvislosti s jejich rostoucími kompetencemi.