Absentéři ve Sněmovně se snížení platu bát nemusí

Poslanci totiž zapomněli stanovit, kdo má o potrestání těch, kdo se bez omluv neúčastní jednání Sněmovny či Senátu, rozhodnout. A k tomu, aby to do zákona doplnili, se nikdo nemá.

Prázdné lavice během schůzí parlamentu přitom naznačují, že by koho trestat bylo. Podle zákona by totiž mohl ten, kdo se během měsíce dvakrát bez omluvy nezúčastní jednání orgánů Sněmovny, přijít až o polovinu platu.

Absolutními rekordmany v neúčasti jsou ministr spravedlnosti a předseda US-DEU Pavel Němec s 42,2 procenta a jeho stranický kolega Pavel Svoboda s 44 procenty, který vede výbor pro evropské záležitosti a tráví více času na zahraničních cestách než ve Sněmovně. Oba jsou i na špici statistiky neomluvených absencí. Němec se tak z 10 219 hlasování zúčastnil v uplynulých třech letech pouze 4314.

Naopak nejvyšší procento účastí při rozhodování Sněmovny mají komunista Svatomír Recman s 99,5 procenta a sociální demokraté Antonín Seďa s 98,9 procenta a Rudolf Tomíček s 98,8 procenta.

Ze statistiky zveřejněné na internetu, v níž jsou zaznamenány účasti na hlasováních ve Sněmovně od července 2002 až do letošního srpna, vyplývá, že průměrná přítomnost na těchto aktech se pohybuje mezi osmdesáti a pětaosmdesáti procenty. Nad devadesát procent přítomnosti vykázala jen pětina poslanců, pětatřicet jich pak má ve statistice účast na méně než osmdesáti procentech hlasování.

Největší absence v procentech i v počtu hlasování, na kterých nebyli oficiálně omluveni, mají opoziční občanští demokraté. Je to dáno tím, že největší část zákonů, o kterých se rozhoduje, předkládá vláda. A ODS mnohokrát vyzývala - ať si jejich schválení zajistí koalice sama svou stojedničkovou převahou.

"Ve chvíli, kdy je jasně definována vládní většina, je naše přítomnost maximálně symbolická, než aby měla reálnou sílu ovlivnit nějak hlasování," komentoval nízkou účast svých stranických kolegů místopředseda Sněmovny Ivan Langer, který se k nim sám řadí s průměrnou účastí 74,6 procenta.

"Je odpovědností každého poslance, zda je přítomen. Já kritérium účasti považuji za socialistické hodnocení, kdy nebylo důležité, co a jak dělám, ale to, zda jsem v práci," ohradil se Langer, poslanec. Ten kromě své práce v dolní komoře vykonává práci advokátního koncipienta za 80 tisíc korun měsíčně a ještě k tomu přednáší na vysoké škole.

Tak jako on i další poslanci hájí svou nepřítomnost ve Sněmovně řadou jiných povinností. "Sněmovna není fabrika," brání se tím, že práce poslance nespočívá jen v mačkání knoflíků při hlasováních o zákonech.

Poslanecké kluby se absencí svých členů na jednáních Sněmovny zabývají, tvrdili shodně Právu jejich představitelé. Své největší hříšníky pak dávají na vědomí oblastním organizacím, aby věděly, koho do parlamentu vyslaly, a případně posoudily, koho nominovat příště.

Velký počet absencí mají na hlasováních vysocí představitelé stran. V soc. dem. je to např. předseda Sněmovny Lubomír Zaorálek, u lidovců šéf strany Miroslav Kalousek a u komunistů také jejich předseda Miroslav Grebeníček.

Předsedové klubů své stranické špičky hájí: "Mají tolik různých jednání mimo sál, že je voláme pouze na nejdůležitější hlasování."

Kluby však zapomínají, že za řádnou omluvu je považována pouze ta doručená předsedovi Sněmovny. Pikantní na tom je, že právě Zaorálek patří ve statistice do dvacítky těch, kdo mají nejvíce neomluvených absencí.

"U většiny hlasování, kterých je v naší Sněmovně proti ostatním parlamentům strašně moc, nedochází ke střetům, je jasné, jak to dopadne, a tak já třeba ten čas využívám k různým jednáním a přijímání zahraničních návštěv," vysvětlil Právu.

Za celých deset let zpátky se jen tehdejší předseda Sněmovny Miloš Zeman pokusil změnit zákon tak, aby ho bylo možné použít vůči těm, kdo svou nepřítomnost ve Sněmovně neomlouvají. Poslanci ho ale s jeho návrhem vypoklonkovali s tím, že se k tématu vrátí později. Z později se stalo nikdy.

Ani nyní nepovažují většinou za potřebné zákon měnit. "Je to zajímavý námět do příštího volebního období. Kdybychom nějaké sankce udělali, pak by to mohlo zvýšit prestiž parlamentu," připustil jako jediný z předsedů klubů Pavel Kováčik (KSČM).

"Nevím, zda problém s neomluvenými účastmi dosáhl takové hranice, že by se jím měla zabývat Sněmovna," míní naopak Langer.

Podle Zaorálka je i přítomnost na hlasování politický projev. "Nemyslím si, že by se měl nad to nadřazovat nějaký systém sankcí. Nepřipadá mi účelné hledat byrokratické metody dodržování něčeho, co nemá žádný smysl. Nikdy tu nebyla vůle něco s tím dělat," řekl Právu. Dodal, že soc. dem. nevadí nedisciplinovanost poslanců ODS, neboť díky tomu se koalici daří prosazovat některé zákony.

Předseda klubu ČSSD Michal Kraus je přesvědčen, že vysvědčení si vystavuje každý poslanec svým jednáním sám.

"Já bych to nezpřísňoval, omlouvat se z jednání orgánů sněmovny by mělo být elementární slušností poslanců," uzavřel šéf lidoveckého klubu Jaromír Talíř.