Absentéři ve Sněmovně se omlouvat nemusí a hřeší na to

Běžný občan, který nepřijde do práce bez řádné omluvy, má tzv. áčko neboli absenci a hrozí mu krácení platu. A co je řádná omluva pro zaměstnance? Nemoc doložená neschopenkou, ošetřování blízké osoby také potvrzená lékařem, uvolnění na svatbu či pohřeb rodinného příslušníka a benevolence šéfa.

Takto se mohou omlouvat i poslanci, i když přesná pravidla pro to nejsou. V parlamentu se za řádnou omluvu považují ještě zahraniční cesty či jiné povinnosti v souvislosti s poslaneckým mandátem.

Poslanci sice ve svém zákoně mají také stanovena pravidla, ale nikdo jejich dodržování nesleduje. Určitý přehled má jen předseda Sněmovny, jemuž zákon ukládá schraňovat došlé omluvy členů komory a na začátku každého jednacího dne o nich ostatní poslance informovat.

"Rozhodně ale nekontroluji, zda důvody, jimiž poslanci zdůvodňují svou nepřítomnost, jsou takové, jaké uvádějí. Oni dokonce nemusejí sdělovat žádné. Je to věcí jejich svědomí, co uvedou," řekl šéf Sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) Právu.

Již dvanáct let existují zákony, které stanoví, že poslanci se mají řádně omlouvat. A když tak neučiní, pak se jim úměrně krátí plat. Jenže za celou tu dobu si sami poslanci neurčili, kdo o jejich "provinění a trestu" má rozhodnout.

A zákonodárci této díry v zákoně, o jejíž zalátání se marně pokoušel jen předseda Sněmovny Miloš Zeman, patřičně využívají. A možná i zneužívají.

Není výjimkou případ, kdy se poslanec omluví pro nemoc, ale vzápětí je spatřen ve Sněmovně či na ulici, jak si vyřizuje jiné záležitosti. Tak třeba Michal Pohanka, který je tento týden omluven pro nemoc, byl podle šéfa klubu ODS Petra Tluchoře v úterý ve Sněmovně. "Byl jsem ve Sněmovně v úterý dopoledne, ale necítil jsem se dobře, a tak než bych někoho nakazil, jsem odešel," řekl Pohanka Právu.

Potvrdil to i Miloš Melčák, s nímž bude příští roky Pohanka sdílet vedle osudu přeběhlíka i kancelář. "Byl tu krátce, přijel kvůli nové kanceláři, ale bylo mu špatně, a tak brzy odešel," řekl Melčák.

"To by se dít nemělo, ale jednací řád je v tom tak volný, že nám neumožňuje požadovat doklad o nemoci, jako je to u běžných zaměstnanců," krčil rameny předseda komory Vlček. Dodal však, že by bylo dobré se na tuto praxi podívat.

Zdraví nemocní zákonodárci se nemusejí ničeho obávat, neboť zákon jim zajišťuje plný plat celý měsíc marodění. A až do roku 2003 to bylo dokonce půl roku. Po silné kritice veřejnosti museli ze svých nároků slevit.

Mnohem častější jsou ale případy, kdy se poslanec ani neomluví. Těch, kdo předsedovi Sněmovny nějakou omluvu zašlou, bylo do konce loňského roku méně než dvacet. Přitom podle statistik účasti na jednáních Sněmovny, které jsou sumářem účasti poslanců na hlasování, se někteří členové komory příliš nepřetrhnou.

Téměř čtvrtiny hlasování z tisícovky, která proběhla, se neúčastnil Tomáš Úlehla (ODS), ale statistika nezaznamenala ani jedinou jeho omluvu z jednání. Podobný výkaz je u jeho stranického kolegy Vladimíra Hinka. Ten dokonce s výjimkou vyjádření podpory vládě ještě ve Sněmovně ani nepromluvil. Stejně jako soc. dem. Vladimíra Lesenská, která má na svém kontě jen o něco méně absencí bez omluvy.

Přitom odhodlání poslanců pracovat bylo veliké. Alespoň podle toho, že sedm poslanců se nechalo nominovat rovnou do tří výborů, většina ostatních je ve dvou výborech. K tomu je nutné ještě připočíst jejich členství v podvýborech, komisích a zahraničních delegacích.

Rekordmanem v tomto směru je lidovec Pavel Severa, který má devět angažmá ve sněmovních orgánech, o jedno méně má Jan Vidím (ODS). Za nimi jsou se sedmi členstvími Kateřina Jacques (SZ), soc. dem. Vlasta Bohdalová, Anna Čurdová či Kosta Dimitrov a Tomáš Kladívko (ODS).

Otázkou ale zůstává, kolik z nich se bude moci plně práci ve všech výborech věnovat, neboť časy jejich zasedání se často kryjí.