A kdo pomůže s přezouváním nejmenších? Kolem změny financování školníků je nejistota

„Podrobnější debata se k tomuto nevedla. Jestliže se ministerstvo školství odvolává na Strategii 2030+, tak tam je řečeno, že jen část nepedagogických pracovníků má být financována zřizovateli. Jsou tam pozice, které mají vyloženě souvislost se vzdělávacím procesem,“ řekl Novinkám šéf školských odborů František Dobšík.

Reagoval tak na záměr vlády, že od září 2025 už nebudou mít nepedagogické pracovníky v gesci ředitelé škol, ale zřizovatelé. V případě základních a mateřských škol to jsou zejména obce.

Podle Dobšíka jsou ale mezi provozními zaměstnanci škol i lidé, kteří jsou nepostradatelní. Třeba školnice v mateřských školách nejen že kontrolují příchod dětí do budovy, udržují příjemnou atmosféru už při vstupu, často ale také zapisují docházku, pomáhají učitelkám s oblékáním či přezouváním. Kuchařky zase leckdy asistují u stolování. Správce IT zase mnohdy ve školách vykonávají kantoři, kteří informatiku vyučují a zároveň ve spolupráci s učiteli a řediteli zajišťují potřebné vzdělávací aplikace.

Nyní se však uvažuje o tom, že by obce mohly některé služby zajistit samy tak, aby se na části provozních zaměstnanců ušetřilo. Podle poslance Davida Šimka (KDU-ČSL), který působí také jako odborník na vzdělávání ve Svazu měst a obcí, budou provozní zaměstnance i nadále úkolovat ředitelé škol. Ovšem některé služby už by zřejmě pod kontrolou neměli.

„Pro nás zřizovatele to bude o tom, abychom si uhlídali, jestli má mít město kuchyni v každém zařízení, anebo zda bude stačit jedna centrální vývařovna třeba pro menší školy, školky. A taky je otázkou, jestli musíme mít takové množství uklízeček a školníků nebo jestli město nemá mít v rámci technických služeb tři čtyři zaměstnance na některé služby, jako je sekání trávy,“ sdělil Novinkám.

Obce měly už od příštího školního roku získávat peníze na provozní zaměstnance škol navýšeným rozpočtovým určením daní. Podle všeho by se objem peněz, které školy na tyto účely dostávají nyní, neměl změnit.

Dobšík by však raději ponechal veškerý management v rukou ředitelů. „Někdo třeba říká, že obec ví nejlépe, kolik lidí má být v jídelně. Ale to je podle mě iluze. Pokud nebude obec osvícená, aby to zaplatila, tak bude třeba školy nutit, aby tam nebylo tolik personálu,“ uvedl.

„Hrozí také, že si starosta řekne, že když si obec platí školníka, tak ať jde pro obec odhrnovat sníh. Všude prostě ideální vztahy nebudou. Škol je několik tisíc a asi to nebude ojedinělá situace. Platy mají tito zaměstnanci nízké a obávám se, že by to mohlo dopadnout jako u zaměstnanců v kultuře, kteří také spadají pod obce, a tam je ta situace velmi, velmi, velmi špatná,“ dodal.