A kde máme ty ženy brát? Krajští šéfové ČSSD se bouří proti kvótám

Není divu, některé kraje totiž hlásí, že potřebný počet žen nemají. Dokládá to i počet žen na krajských kandidátkách v roce 2012, který se pohyboval pouze mezi 13 a 31 procenty.

„Kdokoliv, kdo bude sestavovat kandidátku, se s tím bude muset vypořádat. Problém je ten, kde ženy vzít, když nejsou,“ popsal Právu situaci v kraji hejtman a šéf jihočeské ČSSD Jiří Zimola.

„Vůbec neříkám, že tu nemáme kvalitní ženy. Moje náměstkyně Ivana Stráská se mnou působí v týmu dlouhodobě, máme tu poslankyni Vlastu Bohdalovou. Problém je, že mnoho žen nechce do politiky vstupovat a je otázka, nakolik povinné kvóty to zvrátí,“ dodal hejtman.

Jeho kraj zapojil v roce 2012 slabší pohlaví na své kandidátky ze všech nejméně - ženy tvořily pouze 13,33 procenta kandidátů. V budoucnosti to však může být podle Zimoly ještě horší.

„Slyšel jsem názor mých kolegyň, že nebudou chtít kandidovat, protože je uráží, že by měly být zvýhodněné. Nechtějí mít pocit před svými mužskými kolegy, že jejich nominace je důsledkem povinných kvót, a nikoliv odborné způsobilosti a kvalifikace,“ podotkl Zimola.

Šéf olomoucké ČSSD Jiří Zemánek se domnívá, že problém bude muset řešit celá soc. dem. „Obecně vzato, když se podíváte na členskou základnu, tak poměr mezi ženami a muži není 50 na 50. Budeme muset změnit personální politiku a přemlouvat ženy, aby k nám začaly vstupovat,“ řekl Zemánek Právu.

S rozpaky se na plánovanou změnu stanov dívá i šéf karlovarské ČSSD Miloslav Čermák. „Myslím, že nebylo nutné kvóty takhle explicitně stanovit. Mohli jsme ženy zapojit a nedělat z toho povinnost,“ řekl Právu.

„Kvóty pro ženy mohou být dvousečné. Ne každé se líbí. Není přece nutné, aby byly zvýhodňované takhle natvrdo. Ale když to projde sjezdem, tak je nakonec najdeme. Ale nebude to jednoduché,“ dodal Čermák.

Šéf ústecké ČSSD Radek Scherfer má podobný názor. „Úplně na rovinu, kvalitní žena se na přední místo kandidátky dostane. Nutit to za každou cenu pomocí kvót je kontraproduktivní. Pak se najde jiná skupina a bude vymáhat také nějaké kvóty. Ti lidé, kteří mají být na kandidátkách, na nich jsou a budou,“ dodal pro Právo.

Také šéf krajské ČSSD na Zlínsku Dalibor Sedláček je skeptický. „My se snažíme ženy na kandidátky obsazovat, aniž to bylo předepsáno. Je pravda, že nemáme na kandidátkách tolik žen i proto, že nemají až tak velký zájem. Pokud kvóta bude, budeme se ji snažit splnit, ale bude záležet také na ženách,“ podotkl pro Právo.

Všichni oslovení předsedové krajských výkonných výborů ČSSD nejsou přesvědčeni, že sjezd změnu stanov a zavedení ženských kvót pro kandidátky schválí.

„Sám jsem na to zvědavý, ale Jirka Dienstbier určitě něco vymyslí. Klidně kvóty zaveďme, ale mějme i další pravidla. Již několik let upozorňuji, že nám zoufale chybí kádrová politika. Princip loajality nebo kvót nesmí nahrazovat princip odbornosti,“ rýpnul si šéf jihomoravské ČSSD Zdeněk Dufek.

„To referendum bylo těsné, takže uvidíme. Může to na sjezdu dopadnout jinak,“ dodal zase Čermák z Karlovarska.

Zimola, Scherfer i Sedláček Právu přiznali, že sami v referendu hlasovali proti kvótám. Pokud budou delegáti sjezdu, chtějí hlasovat stejně.

„Diskuse se o tom ještě povede, protože výsledek v referendu byl docela těsný. Já v tomto bodě hlasoval proti právě proto, že jsem to prokonzultoval s ženami,“ řekl Právu Zimola.

Premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka si však nedělá starosti. „Výsledky referenda jsou podle našich stanov závazné, o rozhodnutí orgánu ČSSD nemám žádné obavy,“ sdělil Právu.

Jenže data z krajů vypadají jinak. V minulých krajských volbách v roce 2012 byl podíl žen na kandidátkách ve všech krajích pouze 24,63 procenta. Zastupitelek nakonec bylo zvoleno jen 22,93 procenta.

Ve volbách do Sněmovny v roce 2013 ženy tvořily 24,49 procenta všech soc. dem. kandidátů. Zvoleno jich bylo do dolní komory pouze sedm z celkového počtu 50 poslanců ČSSD.