Článek
"První transplantaci klinika provedla pod vedením profesora Pavla Klenera a doktora Marka Trněného v prosinci roku 1993," říká doktor Robert Pytlík, vedoucí transplantačního oddělení 1. interní kliniky VFN. Vysvětluje, že postupem času byly tyto výkony prováděny především u pacientů s lymfomy, tedy nádory z mízních uzlin a u některých dalších onemocnění, která sice dobře reagují na chemoterapii, ale u kterých existuje velká pravděpodobnost, že by se bez radikální chemoterapie opět vrátila.
Zatímco v roce 1993 byl proveden jediný výkon, loni jich bylo již osmdesát a celkové číslo už dosahuje pěti stovek. "Výkon, který měl ještě před deseti lety pověst zákroku značně rizikového je dnes rutinní proceduru, s úmrtností pod dvě procenta," dodává profesor Klener.
Spíš transfuse než operace
Odběr a podání krevních buněk v současné době připomíná více transfusi než chirurgický zákrok. "V transplantaci kostní dřeně Česká republika plně snese srovnání se západní medicínou, a to jak počtem prováděných výkonů, tak i dosahovanými výsledky," tvrdí profesor Klener. Zdůrazňuje, že ale transplantace kostní dřeně mohou být i něčím víc.
"Začátkem celého nového odvětví medicíny, nazývaného buněčná terapie. Možná není daleko doba, kdy se autologními buňkami, tedy buňkami přímo z těla pacienta, budou léčit nemocní s infarktem myokardu, nehojícími se zlomeninami nebo nervovými onemocněními, jako je třeba Parkinsonova nemoc," vysvětluje profesor Klener.