Článek
Podle statistiků za stejnou dobu umíralo v posledních pěti letech průměrně o 14 271 méně lidí. Důvody zvýšení letošní úmrtnosti statistici neuvedli. Jako vysvětlení se ale nabízí epidemie koronaviru, která se v březnu a dubnu dostala na extrémní čísla a reálně hrozil kolaps českého zdravotnictví. Od začátku letošního roku do 28. března, dokdy statistici data analyzovali, zemřelo v souvislosti s covidem téměř 15 tisíc osob.
Nejtragičtějším týdnem od začátku roku se stal 10. týden, tedy od 8. do 14. března. Během tohoto období zemřelo 3967 lidí. Oproti minulosti se úmrtnost zvýšila o 64,5 procenta. Statistici zaznamenali navýšení úmrtnosti o více než 60 procent proti předchozím letům také v prvním týdnu letošního roku a v 11. týdnu.
Podle údajů ministerstva zdravotnictví se březen stal s ohledem na epidemii koronaviru nejtragičtějším měsícem od jejího startu vloni v březnu.
Nejvíce zemřelých v posledních 12 týdnech připadá na věkovou kategorii 75 až 84 let. Zde se počet zemřelých proti minulým rokům zvýšil o 67 procent, v absolutních číslech zemřelo celkem 13 800 lidí. V minulosti to bylo 8600.
Jen o dvě procenta nižší nárůst úmrtnosti byl u skupiny občanů ve věku 65 až 74 let. O třetinu se zvýšila úmrtnost u seniorů nad 85 let a u lidí od 40 do 64 let.
230 tisíc lidí nad sedmdesát se nepřihlásilo k očkování
Velká část nejstarších občanů je již podle mnohých vyjádření ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) proti koronaviru naočkována alespoň první dávkou vakcíny. Už první dávka by přitom měla výrazně snížit riziko hospitalizace, těžkého průběhu nákazy a úmrtí. Je tak možné očekávat, že v dalších měsících se proočkovanost těchto nejrizikovějších skupin projeví na statistikách úmrtnosti.
