Volná výchova ji v dětství zklamala. Sama zvolila autoritativní přístup

Rodiče Beth své děti milovali, ale nedokázali je usměrnit. Sami pak byli ze všudypřítomného chaosu velmi vyčerpaní. Když Beth dospěla, moc dobře si začala uvědomovat, jak moc negativně se na jejím dětství podepsala právě volná výchova a jak velké problémy pak ve společnosti měli její sourozenci, kteří nebyli schopni respektovat autority.

Když se svým mužem začala uvažovat o dětech, mluvili spolu i o stylu výchovy, kterým své děti povedou, a shodli se na autoritativní výchově. „Slíbila jsem si, že moje děti budou vždy vědět, že špatná rozhodnutí mají své důsledky,“ vysvětlila pro Business Insider Beth.

Autoritativní výchovou přitom nemysleli, že budou děti fyzicky trestat. Jen nebudou ignorovat přiměřeně k jejich věku špatné chování, budou je usměrňovat i tím, že jim dočasně odeberou některá z jejich privilegií, a ve výchově neopomenou ani určitou formu disciplíny.

„Můj přístup je pro děti mnohem logičtější a čitelnější, než tomu bylo u mých rodičů. Navíc tím, jak s dětmi mluvím a jakým způsobem vymáhám důsledky jejich činů, je učím, jak věci dělat v budoucnu lépe,“ upozorňuje Beth. S manželem si i s dětmi hodně povídají.

„Vysvětlujeme jim věci a zároveň ukazujeme, jak řešit konkrétní situace jinak a lépe. Snažíme se v nich rozvinout základní hodnoty, včetně pochopení všech důsledků, ukázat jim, co svými rozhodnutími můžou získat i ztratit,“ dodává.

Disciplínu pár doplňuje laskavostí a věří, že jako rodina žijí v mnohem větším klidu, než tomu bylo v dětství u Beth.

Jako příklad Beth uvádí jejich nedávný zážitek z obchodu s potravinami. Během nákupu jejich pětiletý syn vhodil do košíku krabici s oblíbenou pochoutkou, kterou rodiče ale nezamýšleli koupit. Zatímco Beth krabici vrátila zpátky do regálu, její manžel se snažil synovi vysvětlit, že to nebylo na jejich seznamu nákupu.

Chlapec poté začal brečet, vztekat se a řekl jim, že jsou zlí, že mu nechtějí koupit to, co chce. Na to jeho táta odvětil, že si tímto způsobem nemůže věci vynucovat a že pokud v tom bude pokračovat, tak si večer nebude moct pustit oblíbenou pohádku.

Chlapec v pláči a vzteku pokračoval, proto rodiče dodrželi své slovo a večer mu pohádku skutečně nepustili. Samozřejmě se mu pak znovu snažili vysvětlit, proč mu ji nepustí a že i když ho moc milují, musí respektovat jejich rozhodnutí.

Jako další příklad uvádí Beth nedávnou zkušenost s jejich osmiletou dcerou, která chtěla jeden večer zajet na kole za svou kamarádkou. Jelikož ale bylo už dost hodin a další den šla do školy, otec jí to nedovolil. Dcera v ten okamžik otočila oči v sloup a pak uraženě odběhla do svého pokoje a práskla za sebou dveřmi.

Rodiče šli za ní a řekli jí, že se tohle nedělá a ani se tím nic nevyřeší. Samozřejmě hned argumentovala tím, že její kamarádky doma práskají dveřmi běžně a jejich rodiče to nikdy neřeší a ani je za to netrestají. Považovala za nespravedlivé, že na rozdíl od ostatních dětí ona nemůže vyjádřit svůj hněv bez trestu. Otec jí tak vysvětlil, že sice chápe, že je naštvaná, ale kdyby se místo bouchání dveřmi a koulení očima snažila o věcech mluvit, nemuselo ani u nich k žádnému trestu dojít.

„Naše výchova není jen o zákazech. Snažíme se s dětmi o všem mluvit, diskutovat, aby pochopily, proč reagujeme tak, jak reagujeme. A že i když jsme naštvaní a nedovolíme jim vše, tak to neznamená, že je nemilujeme,“ upozorňuje Beth.

Samozřejmě i ona samotná si při prosazování svých pravidel občas připadá jako špatná máma, ale když pak vidí své děti, jak nad věcmi přemýšlejí, ví, že to za to stojí.

„Vždy když o sobě začnu pochybovat při stanovování nějakých konkrétních hranic nebo při výchovných rozhodnutích, připomenu si, že je tímhle vším připravuji na to, aby byli všestrannými dospělými, kteří se nezhroutí při prvním nezdaru. Aby se dokázali poprat i s věcmi, které jim nebudou příjemné a kvůli nimž budou muset opustit svou komfortní zónu,“ uzavírá Beth.

Už dnes vidí, jak skvělé děti má, a věří, že v dospělosti budou ještě úžasnější i proto, že dokážou nést i všechny následky svých rozhodnutí.