Hlavní obsah

Psychické obtíže dětí se nevyplácí podceňovat. Linka bezpečí u nich řeší sebevražedné myšlenky stále častěji

Psychických obtíží dětí a dospívajících neustále přibývá. Řada rodičů přitom prvotní signály, že se něco s psychikou dítěte děje, přehlíží či bagatelizuje. Na linku bezpečí se tak obrací stále více dětí i dospívajících, kteří nevědí, jak své psychické potíže řešit. Jen za minulý rok operátoři na Lince bezpečí řešili kolem 5000 případů týkajících se myšlenek na sebevraždu, tedy průměrně třináct za den.

Foto: Profimedia.cz

Psychických obtíží dětí a dospívajících neustále přibývá.

Článek

Počet přijatých hovorů na Lince bezpečí, které se týkaly sebevraždy, vzrostl meziročně o více než třetinu. Sebevražedné jednání přitom bylo řešeno u 21 % kontaktů s dívkami a u 13 % kontaktů s chlapci. Největší koncentrace výskytu sebevražedného chování se vyskytovala ve věkové skupině 15–18 let, sebepoškozování ve skupině 14–17 let.

K sebevražedným myšlenkám často dochází v souvislosti s dalšími potížemi, jako jsou depresivní i úzkostné stavy, problémy ve vztazích, s vrstevníky ve škole nebo s rodinou. Myšlenky na sebevraždu mohou být důsledkem dlouhodobějšího diskomfortu, ale objevit se mohou i v rámci zkratkovitého jednání po akutně prožité traumatické události. Sebevražedné jednání může být i nechtěným důsledek sebepoškozování coby únikového jednání.

Netlačit na dítě

„Pokud dítě o tématu zatím pouze přemýšlí, hledáme společně bezpečnější způsoby řešení jeho situace. Zásadní je vytvořit prostředí důvěry, ve kterém se dítě nemusí obávat či stydět otevřít i toto téma. Je důležité netlačit na dítě s okamžitým řešením. Spíše mu umožnit si v klidu myšlenky utřídit. Rozhodně jeho prožívání nebagatelizovat a respektovat, jak o něm chce hovořit samo dítě – například v jakém tempu, v jaké posloupnosti informací,“ vysvětluje vedoucí odborných služeb Linky bezpečí Kateřina Lišková.

Psychiatra neseženou včas ani lidé se sebevražednými sklony

Domácí

Rozhovory na tato témata bývají na lince delší, někdy i hodinové. „V případě samotných započatých pokusů o sebevraždu často spolupracujeme s Toxikologickým informačním střediskem nebo se záchrannou službou. Klientům v ohrožení života, kteří si pomoc nemohou zajistit sami, ji můžeme po jejich vystoupení z anonymity přímo zprostředkovat,“ dodává Lišková.

Včasné rozpoznání potíží

Okolí člověka, který má sebepoškozující nebo sebevražedné tendence, může v jeho chování zaznamenat změny. Ty ale mohou být velmi drobné a snadno uniknou pozornosti.

Varovné signály upozorňující na sebevražedné myšlenky

  • Náhlá i postupná změna chování - dítě se například více uzavírá do sebe, ztrácí zájem o vrstevníky či koníčky, je podrážděné, náladové, vzteklé nebo smutné.
  • Vyjadřování pocitů beznaděje - „Nic nemá smysl.”, „Život je trápení.”
  • Mluvení o smrti jako o řešení (může být i v rámci humoru, v afektu atd.) - „Kdybych tady nebyl, už byste se netrápili.”, „Nejlepší bude se zabít.”
  • Změny ve spánkových a stravovacích návycích.

„Ke včasnému rozpoznání projevů závažných problémů, jako je například porucha příjmu potravy, sebepoškozování nebo sebevražedné myšlenky a sklony, často stačí opravdu málo. Více si všímat drobných, ale přitom jasných indicií. Ty se mohou projevovat různě – změnou ve stravovacích návycích, zmínkami o pochybách o smysluplnosti života ve školním sešitu, častými zraněními rukou…“ upozorňuje ředitelka Linky bezpečí Soňa Petrášková.

Velmi důležitá je proto všímavost.

Co dělat, když se vám dítě svěří s myšlenkami na sebevraždu

V případě, že se vám dítě otevře a svěří, pozorně naslouchejte, neodsuzujte a berte jeho slova vážně. Ukažte, že vám na něm záleží a jste tam pro něj. Vyjádřete svou lásku a podporu.

  • Přijměte jeho pocity s pochopením „Vidím, že je to pro tebe opravdu těžké...jsem tu s tebou.“
  • Doptávejte se konkrétně, abyste zjistili, v jaké fázi dítě je a co mu myšlenky spouští.
  • Podpořte své dítě „Na tyhle myšlenky nemusíš být sám*a.“
  • Oceňte, že o tom dokázalo mluvit, i když vás to může děsit nebo to pro vás může být těžké poslouchat.
  • Dejte najevo, že chcete být blízko, že na to, co prožívá, není samo a že chcete porozumět tomu, co si myslí, potřebuje, nad čím přemýšlí, co cítí.
  • Společně vyhledejte odbornou pomoc. Na Rodičovské lince se můžete poradit o typu pomoci a péče.

Můžete také vytvořit krizový plán pro okamžiky, když dítě přepadne silné nutkání vzít si život – kam zavolat, za kým jít, aby měl pomoc ihned dostupnou. Může kdykoliv zavolat na Linku bezpečí.

Více rad pro rodiče ohledně sebepoškozování a sebevražedných myšlenek se dozvíte na blogu Linky bezpečí.

Poradna pro děti, které chtějí pomoci svým kamarádům je zde (záložka Všímej si): https://www.linkabezpeci.cz/poradna/sebevrazedne-sklony.

První pomoc pro samotné děti se sebevražednými sklony lze najít na poradně linky bezpečí.

Výběr článků

Načítám