Proč v těhotenství sehrává tak důležitou roli Rh faktor

Během těhotenství, a hlavně při porodu, proniká malá část krve plodu do krve matky. Přitom již 0,1 ml krve stačí, aby se u matky začaly tvořit protilátky a značně to zkomplikovalo další těhotenství. Pokud by totiž její druhé dítě mělo opět Rh+ po otci, mohou se u něj objevit vážné zdravotní komplikace, postižení, dokonce může dojít k úmrtí.

„Pokud si tělo vytvoří protilátky, při dalším setkání s takovou strukturou, což může být v další graviditě, rovnou začne masivní útok imunitního systému ženy, který má za úkol tuto strukturu zneškodnit. Konkrétně její vytvořené protilátky projdou placentou k plodu a poškodí jeho červené krvinky,“ vysvětluje možné riziko primářka Markéta Matoušková z Gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný.

Poškozené červené krvinky se rozpadnou, což může mít různé následky - od chudokrevnosti přes silnou novorozeneckou žloutenku až po trvalé neurologické poškození nebo úmrtí plodu.

Aby se předešlo rizikům, které může způsobit přítomnost protilátek anti-D v krvi matky na miminko, provádí se na začátku těhotenství, nejpozději do 14. týdne, screeningové vyšetření protilátek.

„Prokáže, jestli jsou protilátky proti krevní skupině přítomné, nebo ne. Když je toto základní screeningové vyšetření negativní, v průběhu těhotenství ho už neopakujeme. Pokud vyjde pozitivně, potom je nutné cíleně pátrat, jaká protilátka je v krvi matky přítomná, jestli ohrožuje dítě rozvojem hemolytického onemocnění novorozence (HON) a jak moc je v krvi obsažena. Odborně řečeno: určujeme typizaci a titr protilátky,“ pokračuje Markéta Matoušková.

Nejznámější nepravidelná protilátka je právě proti Rh D faktoru, ale může se jednat i o řadu dalších protilátek, které se mohou v těle matky vytvořit například po podání cizí krve transfuzí. Specialisté z laboratoře mohou i u dalších protilátek určit, zda jsou (a při jakém titru) pro rozvoj HON rizikové.

Dříve díky matčiným protilátkám v těchto případech docházelo k opakovaným potratům nebo úmrtí narozených dětí. Dnes po zjištění nekompatibility Rh faktoru se maminkám již při prvním těhotenství do 27. týdne aplikuje imunoglobulin, aby nedošlo k tvorbě vlastních protilátek a neohrozilo to případně další těhotenství.

Injekční imunoglobulin v těle přetrvává jen omezenou dobu, jeho účinnost se tím snižuje, a proto je potřeba injekci opakovat. Další injekci tedy maminka dostane po porodu. „Preventivní podání imunoglobulinu do 72 hodin po porodu zabrání vytvoření protilátek u 98-99 % Rh negativních matek,“ upozorňuje lékařka Jana Zítková z plazmaferetického centra Amber Plasma.

Jelikož se ale protilátky mohou vytvořit i po samovolném potratu, interrupci, předčasném odlučování placenty, po mimoděložním těhotenství, transfuzi, amniocentéze (odběru plodové vody) či odběru pupečníkové krve, lékaři podávají imunoglobulin i v těchto případech. „Pokud například těhotná žena s krevní skupinou s Rh negativním faktorem podstoupí v 16. týdnu těhotenství odběr plodové vody, dostane po výkonu první injekci imunoglobulinu, další potom v 27. týdnu těhotenství a další po porodu,“ upřesňuje Matoušková.

Preventivní podání injekce imunoglobulinu zamezí tělu vlastní protilátky vytvořit a další těhotenství Rh negativní ženy je pro vyvíjející se plod bezpečné.

U některých žen vyšetření ukazuje tzv. nepravidelné protilátky. V těchto případech lékaři provádějí opakované odběry krve, aby bylo monitorováno, jak se u nich během těhotenství množství protilátek mění.

Lékaři doporučují i speciální ultrazvukové vyšetření plodu, tzv. vyšetření rychlosti toku krve v jedné arterii v mozku – arteria cerebri media.

„Nepřímo můžeme takovým vyšetřením určit, jestli plod není chudokrevný, to znamená, zda protilátky už v jeho krevním oběhu nezpůsobily rozpad červených krvinek. Při zjištění závažné chudokrevnosti plodu je nutné plod zajistit podáním transfuze do pupečníku, nebo graviditu ukončit předčasným porodem. Tato sledování a případná léčba se provádí ve specializovaných perinatologických centrech,“ uzavírá primářka Matoušková.