Čeští vědci odhalili klíčový faktor ovlivňující správný vývoj lidského embrya

Vědci se zaměřili na studium mechanismů prvního embryonálního dělení, které se odehrává krátce po oplození a představuje jeden z kritických milníků vývoje lidského zárodku.

„Jedná se o klíčový vývojový moment, kdy se mateřské a otcovské chromozomy poprvé potkávají a nová kombinace genetické informace musí být rovnoměrně distribuována do dvou dceřiných buněk. Jejich dalším dělením pak vzniká celý nový organismus,“ přibližuje problematiku první autor publikované studie Volodymyr Porokh z Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (LF MU).

Studie ukázala, že šanci na úspěšný embryonální vývoj významně ovlivňuje prostorové uspořádání buněčného dělení krátce po oplození. Správná orientace dělení může být rozhodující pro genetickou stabilitu a vývoj embrya.

Vědci tímto zjištěním opravují schémata z embryologických učebnic. Ta byla dosud založena na datech z výzkumu myší, které se však svojí reprodukční biologií od člověka značně liší.

Studie tak poskytuje nový pohled na příčiny neplodnosti a otevírá možnosti pro zlepšení postupů při asistované reprodukci.

Unikátní pohled na nejranější fáze lidského života, které stále skrývají mnoho tajemství, umožnily vědcům záznamy časosběrného snímání vývoje embryí pořízené v rámci léčby neplodnosti ve spolupracujícím centru asistované reprodukce (IVF) Reprofit.

„IVF centra provádí monitorování vývoje embryí již více než patnáct let. Je to bezpečná technika, která klinickým embryologům pomáhá komplexněji posoudit kvalitu embrya a jeho vhodnost pro přenos do dělohy. Vždy je lepší vidět celý film než jen pár momentálních záběrů,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu Zuzana Holubcová z Ústavu histologie a embryologie LF MU a zdůrazňuje, že v rámci výzkumu nebylo do vývoje embryí nijak zasahováno. Veškeré závěry jsou odvozené z pozorování anonymizovaných obrazových záznamů.

Biologický proces, který výzkumníci zkoumali, trvá dvě až tři hodiny. Celá studie však byla opravdový maraton. „Sběr záznamů probíhal více než čtyři roky. Pak jsme museli čekat, až klinika obdrží zprávu od pacientů, jak těhotenství dopadlo. Následně každé video analyzovalo několik lidí, aby se co nejvíc omezila subjektivita hodnocení. Museli jsme nasbírat dostatečné množství dat, aby náš soubor byl reprezentativní a my mohli vyvozovat obecné závěry. Jenom recenzní řízení článku pak zabralo skoro rok,“ uzavírá Holubcová.