České děti mají čím dál méně spánku. Osm hodin už spí jen polovina žáků druhého stupně

„Poprvé za třicet let, kdy data sbíráme, jsme se u dětí dostali pod průměrný osmihodinový spánek,“ řekl Novinkám vedoucí výzkumného týmu české části mezinárodní studie HBSC zaměřené na chování dětí Michal Kalman. Průměrná délka spánku ve všední dny se podle zjištění propadla na sedm hodin a 57 minut.

„Ještě v roce 2018 spaly děti o jedenáct minut déle a v roce 2014 o 20 minut,“ upozornil Kalman na postupující trend. Děti také chodí spát čím dál později, za posledních deset let se podíl žáků sedmých a devátých tříd, kteří uléhají až okolo půlnoci, téměř zdvojnásobil.

„Dnes každý zhruba čtvrtý až pátý deváťák jde spát až po půlnoci, přestože musí jít ráno do školy,“ uvedl analytik Petr Baďura.

Příčinami kratšího spánku jsou podle Kalmana zvýšený sociální tlak, který je na děti vyvíjen například ve škole, spolu s používáním digitálních technologií, a to zejména před spaním.

Podstatný vliv má také čas zahájení vyučování, který je ve většině škol v Česku v osm hodin. Žáci proto podle zjištění vstávají již před půl sedmou ráno, což většině dětí nevyhovuje, a uvítaly by, kdyby se začátek odsunul.

„Bylo by lepší začínat ve škole později, alespoň od devíti, to bych spala třeba devět hodin,“ potvrdila pro Novinky třináctiletá Emma z Olomouce za souhlasu svých spolužáků.

„Ve státech, kde škola začíná později, se ukazují velmi kladné přínosy v oblasti akademických výkonů dětí. Nejsou tak unavené a častěji splní spánková doporučení. Bylo by dobré se nad pozdějším začátkem školy minimálně zamyslet,“ přizvukoval Kalman.

Odborníci varují, že nedostatek spánku má na zdraví dětí neblahé dopady. „Děti, které nespí dostatečně dlouho a kvalitně, častěji trpí bolestmi hlavy, žaludku nebo zad, jsou více podrážděné a nervózní nebo mají depresivní stavy,“ vysvětlil Baďura.

„U těch, které chodí spát velmi pozdě, ukazují naše statistiky třikrát až šestkrát vyšší riziko pravidelného kouření či opakované opilosti,“ upozornil analytik. Riziko se netýká pouze cigaret a alkoholu, ale také dalších druhů drog, jako jsou elektronické cigarety, žvýkací tabák nebo marihuana.

Ve stejné skupině také platí zvýšený výskyt nadměrného a rizikového pití energetických nápojů, které se mezi dětmi v poslední době rozmáhá. Do budoucna by tomu mohl zabránit zákaz prodeje dětem do 15 či případně 16 let. Odborníci by však byli ještě přísnější.

„V tomto případě jednoznačně podporujeme zákaz prodeje energetických nápojů pro mladší 18 let,“ řekl Kalman. Zda a v jaké podobě regulace stihne v tomto období projít Sněmovnou, stále není jasné.