Daň z nemovitostí půjde i snížit, většina majitelů si ale připlatí

Obce sice nově dostanou i možnost daň asi o desetinu snížit, ale podle zástupců obcí k tomu přistoupí jen málokterá z nich.

Například za byt v bytovém domě na pražském Žižkově o výměře 70 metrů čtverečních lidé letos zaplatili 1720 korun. Příští rok to při zvýšení základní sazby daně má podle propočtů Finanční správy být 3010 Kč.

„Současné sazby daně z nemovitostí se pro rok 2024 zvýší na zhruba 1,8násobek. Toto navýšení se vztahuje na všechny nemovité věci, samozřejmě pokud nejsou osvobozeny od daně nebo nejsou předmětem daně,“ sdělila včera Právu mluvčí ministerstva financí Petra Vodstrčilová.

Obec se může rozhodnout, zda ponechá daň vypočtenou ze základní sazby, nebo ji zvýší místním koeficientem. Od roku 2009 mohou zastupitelstva využít místní koeficient, který od roku 2021 může být 1,1 až 5.

„Tato možnost zůstane obcím zachována, bude však rozšířena o možnost použít místní koeficient menší než jedna, to jest již od výše 0,5. Obec tak reálně bude moci efekt zvýšení základní sazby daně eliminovat, pokud se tak rozhodne,“ potvrdila Vodstrčilová.

Lidé by tak v některých obcích mohli platit až o deset procent nižší daň než dosud. „Jsou samosprávy, které mají jinou strukturu příjmů, například příjmy z nemovitostí, pronájmů, a mají i některé další kapitálové příjmy.

A pokud si to mohou dovolit, mohou k tomuto přistoupit,“ řekl Právu předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

Mohly by tak podle něj učinit třeba i bohatší obce, které mají na svých pozemcích ložisko nerostné suroviny. Byl by to podle něj určitý benefit pro místní obyvatele, zatímco třeba podnikatelům by daň stoupla.

Reálně však podle Lukla ve většině obcí stoupne daň plošně o zmíněný 1,8násobek. „Nemyslím si, že možnost koeficientu 0,5 bude masově využívána,“ konstatoval. Zároveň připomněl, že devadesát procent obcí v zemi má koeficient jedna, fakticky tak s koeficienty dosud nepracovaly.

„Je to dáno tím, že v minulosti nebyla taková inflace, vysoké ceny energií, které by obce nutily občany zatížit vyšší sazbou,“ vysvětlil Lukl.

„Nyní řada obcí naopak uvažuje o zvýšení této sazby a čekají, zda v balíčku bude parlamentem schválený 1,8násobek, nebo jestli to budou muset učinit samy. Čas na to se jim ale krátí, musí se podle zákona rozhodnout do konce září,“ upozornil šéf Svazu měst a obcí.

O úpravách daně z nemovitostí uvažuje například město Jihlava. „S daní se u nás nehýbalo třináct let. Zatím ale není o ničem rozhodnuto, protože není jasné, v jaké podobě nakonec parlament schválí konsolidační balíček. Pokud projde státní návrh navýšení sazby na 1,8násobek, o kterém se nyní mluví, je v úvaze i varianta, že by město už za sebe daň nezvedalo,“ řekl Právu mluvčí jihlavského magistrátu Radovan Daněk.

Třeba Třebíč se už rozhodla, že pouze využije zvýšení základní sazby. „Tedy podle konsolidačního balíčku, jinak s daní z nemovitostí hýbat nebudeme,“ uvedla mluvčí radnice Irini Martakidisová.

Základní myšlenkou navržených změn je podle poslance hnutí STAN Lukáše Vlčka posílit právo na samosprávu. „Ta teoretická možnost tam je a je na politickém rozhodnutí daného zastupitelstva,“ reagoval na dotaz Práva, zda někde ke snížení daně může dojít.

Obce nově podle Vodstrčilové dostanou i pravomoc zavést místní koeficient v rozmezí 0,5 až 1,5 pro zemědělské pozemky, jako jsou orná půda, vinice, chmelnice či zahrady. Zvýšení daně z nemovitých věcí by se pak ani jich nemuselo dotknout, či jen mírně.

Oproti původnímu návrhu balíčku se u daně již nepočítá se státním koeficientem. Inflační koeficient i u nové vládní konstrukce daně z nemovitostí zůstává.