Článek
„Tradiční Mikulášská nadílka proběhne ve Vízmburském pekle. Čerti dětem přečtou jejich hříchy a Mikuláš jim umožní si vykoledovat nadílku. Návštěvu je ale potřeba si rezervovat,“ zve správce hradu Lukáš Králík.
Bohužel ne každý přichází s nezištnými úmysly. V průběhu podzimu hrad hned třikrát navštívil zloděj. K vloupání došlo v jednom případě v říjnu a ve dvou případech v listopadu tohoto roku. „Cílem zloděje byl kiosek vedle hradu, ale i hrad samotný,“ potvrdila policejní mluvčí Šárka Pižlová s tím, že pachatelem byl zřejmě sedmadvacetiletý muž.
„Je podezřelý, že překonal hradby hradu a na nádvoří násilím vnikl do pokladničky, ze které ukradl peníze. Kromě toho měl dvakrát vniknout i do přilehlého kiosku u hradu, ze kterého odcizil pivo, přičemž svým jednáním způsobil celkovou škodu dosahující téměř tři tisíce korun,“ upřesnila mluvčí.
Patřil Praseti i Rackovi. Z gotického hradu zbyly jen romantické ruiny opředené pověstmi
Během výpovědi dopadený muž uvedl, že je ve špatné finanční situaci, která ho k tomuto jednání dohnala. Nyní mu v případě prokázání viny a odsouzení soudem hrozí dva roky vězení.
Jak Novinkám uvedl správce Lukáš Králík, není to jejich jediná zkušenost se zloději, kterou mají. „V minulosti jsme zažili několik takových nájezdů, ale musím říct, že prakticky všichni zloději byli dopadeni. I díky našemu kamerovému systému. Takže když k něčemu došlo, ihned jsme předávali důkazy policii,“ uvedl Lukáš Králík.
Pomohl kamerový systém
„Letos jsme od takových těch organizovaných nájezdů měli už klid. Pachatelé si dřív třeba vyčíhali pěkný víkend, kdy byla velká návštěvnost, a vzápětí, co personál odešel, stánek vyloupili. Ale už se asi rozkřiklo, že tu je dobré zabezpečení. Proto nás podzimní krádeže překvapily,“ přiznal na závěr správce hradní zříceniny.
Hrad Vízmburk je státní hrad, o který pečuje Sdružení pro Vízmburk. Jeho členové památku nejen udržují, ale i rekonstruují a opravují, pečují o rozvoj zázemí i provoz stánku s občerstvením. Hrad sám nechal zřejmě postavit Tas z Vízmburka koncem 13. století. V 15. století byl pobořen a zcela zmizel z povrchu zemského. Až v 70. letech 20. století jej, respektive jeho ruiny, objevil zasypanou zeminou a porostlou nálety archeolog Antonín Hejna. O Vízmburku se tehdy psalo jako o podkrkonošských Pompejích.