Zřícenina gotického hradu Himlštejn na vrchu Nebesa se má dočkat záchrany

Správci lesů v okolí Himlštejnu se chystají především na zpevnění zdí zříceniny, ale rovněž chtějí obnovit přístupovou cestu. A to včetně lávky přes hradní příkop. Na Himlštejn lze dojít po zelené turistické značce ze Stráže nad Ohří. Je to asi dva a půl kilometru, ovšem do pořádného kopce.

Z hradu se dochovaly zejména portály dvou bran. Ale také část obytné věže a fragmenty paláců a opevnění. Letos je tomu šedesát let, co se Himlštejn, stojící v Národní přírodní rezervaci Nebesa, stal kulturní památkou.

Zdi této kulturní pozdně gotické památky ve vlastnictví státu se postupně bortily. „S metodickým vedením památkářů jsme tedy připravili projektovou dokumentaci a zahájili záchranné práce na nejpoškozenějších částech věže i obou bran,“ uvedl Václav Bašta, severočeský ředitel Lesů ČR. „Nejdříve jsme odstranili náletové dřeviny, které zříceninu narušovaly,“ pokračoval. „Následně zdi zpevníme a obnovíme i původní přístupovou cestu včetně lávky přes hradní příkop,“ potvrdil Bašta.

Odborným garantem stavby je Národní památkový ústav, který zajišťuje také archeologický výzkum. „Práce jsou teprve na začátku,“ uvedl na dotaz Novinek karlovarský archeolog Filip Prekop. „Archeologické práce budou následovat stavební práce, které začnou v příštím roce,“ pokračoval.

Archeologové ale první práce na Himlštejně a okolí již v minulosti prováděli v souvislosti s nezákonnými výkopovými pracemi. „Zároveň došlo v zimě 2020 až 2021 k samovolné destrukci zdiva a v rámci toho jsme prováděli prvotní začištění a archeologické ohledání. Z toho máme nálezy zástavby z pozdního středověku, kdy byl hrad pak opuštěn a ponechán svému osudu,“ dodal Prekop.

Okolí hradu spravované proboštstvím v Boči patřilo do roku 1357 benediktinskému klášteru v Postoloprtech. Potom se stalo součástí panství nedalekého hradu Hauenštejn. Část tohoto panství získal Vilém z Ilburka a před rokem 1434 na něm nechal postavit hrad, který nazval Himmelstein, tedy Nebeská skála, jako protiklad k sousední osadě Peklo. Vilém získal ještě před rokem 1437 i zbývající část hornohradského panství, přesídlil na tamější hrad a na Himlštejně poté sídlil jen purkrabí.

Hrad přestal být ke konci 16. století po připojení ke kláštereckému panství obýván a roku 1653 je již zmiňován pouze hradní vrch. Poloha hradu je reakcí na rozvoj účinného dělostřelectva během husitských válek, kdy stavitel zareagoval upřednostněním obranné složky před obytnou funkcí umístěním hradu na vrchol neohrozitelný palbou děl. Zřícenina zůstává i nyní přístupná veřejnosti, ale návštěvníci musí být opatrní, varuje mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.