Článek
Název Dívčí kámen vznikl ještě před postavením hradu. Podle pověsti měl zámecký pán krásnou dceru, která se raději věnovala honům a lovu než klasickým dívčím činnostem a vdávat se rozhodně nechtěla. Proto vymyslela pro své nápadníky úkol, a to ten, že se skryla na strmé skále, kterou předtím nechala vyhladit. Její budoucí ženich musel na koni tuto překážku zdolat a položit jí květiny k nohám. Dlouho se to nikomu nedařilo, až syn místního šlechtice nechal svého koně okovat diamantovými podkovami a skálu zdolal. Místo vyznání lásky ale zpoza květiny vytáhl luk a šíp a dívku zabil.
S hradem se pojí i mnoho strašidelných historek, které jsou často spojeny s různými skřítky a nadpřirozenými bytostmi.
„Byl zde natáčen jeden nejmenovaný film a jedna část štábu byla tady nahoře a druhá dole. Ti, co byli nahoře, druhý den dostali horečky a velké střevní nevolnosti. Nejdříve si mysleli, že jim kamarádi zespoda něco namíchali do pití. Časem se zjistilo, že se zřejmě účast štábu nelíbila místním bytostem, takže jim daly najevo svůj nesouhlas. Od té doby se tu už nic nenatáčelo,“ sdělila Novinkám jednu z historek provozovatelka hradu Zdeňka Tučková.
Nedobytý
Téměř celý hrad obklopuje potok, podle nějž se dá k hradu dojít. Cestou se dá projít třemi bránami.
„Ta třetí je zajímavá tím, že to bylo takové skoro malé vězení, kde se ta brána dala z obou stran zavřít, a v tom malém uzavřeném prostoru, dobře ohraničeném dalšími hradbami, byl každý návštěvník cestou tam i cestou zpátky naprosto bezmocný čili to bylo velice dobře vymyšleno,“ popsala Tučková.
Další částí bylo nádvoří, odkud se dalo procházet do mnoha sekcí hradu a nacházely se tu i hospodářské budovy, kde byly konírny a zásoby. V dolní části se pak nacházely domy nejnižšího služebnictva. Samotný palác byl velmi honosný, třípatrový.
Porovnání s Karlštejnem je zajímavé
V zadním západním traktu bydlela nejvyšší šlechta, tedy majitelé, kteří zde sídlili při příležitosti honu nebo hospodářské cesty. Ve východním paláci bydlelo nejvyšší služebnictvo. Ten byl postaven roku 1349 Rožmberky, čtyřmi bratry s povolením Karla IV., takže budova je stejně stará jako Karlův most nebo Karlštejn.
Hrad byl postaven velice bytelně a nebyl nikdy dobyt či vypálen. Měl velmi dobrou strategickou pozici a trvale patřil kromě pár let Rožmberkům, kteří ho pak v roce 1506 opustili.
„Zajímavé je, že se hrad věkově rovná Karlštejnu, a když se podíváte, jak vypadá Karlštejn, a představíte si, jak by vypadal, kdyby se o něj nikdo nestaral, je to zajímavé srovnání,“ dodala Tučková.