Článek
V rámci stávek byla v Paříži uzavřena mimo jiné Eiffelova věž. „Je to smůla, jsme tu jen dnes. Odjíždíme večer, takže nebudeme mít šanci vidět Paříž z Eiffelovy věže,“ citovala agentura Reuters jednoho ze čtvrtečních zklamaných návštěvníků Paříže.
„Skutečně nás to mrzí, přijeli jsme zdaleka. Navštívili jsme Londýn, teď jsme přijeli sem a je zavřeno. Opravdu jsme se chtěli podívat nahoru. Je to dost smutné,“ postěžoval si americký turista z New Yorku.
Podle listu Le Monde se dopoledne na francouzských silnicích vytvořily kolony v celkové délce 600 kilometrů. Dopravní zácpy, které dosáhly až 400 kilometrů, připadly na okolí hlavního města.
Spolu s letovými dispečery se do stávky zapojil i pozemní a palubní personál některých leteckých společností včetně Air France. Na pařížském letišti Orly bylo zrušeno 20 procent letů, letiště Charlese de Gaullea se stávka nijak výrazně nedotkla.
Mluvčí pražského letiště Marika Janoušková ve čtvrtek uvedla, že kvůli stávce ve Francii nebyl zrušen žádný letecký spoj s Prahou. Dva přílety byly ale zpožděny, jeden z nich až o hodinu a půl.
Hlasitý nesouhlas
Protesty mají skončit v pátek. Proti reformě zákoníku práce je podle průzkumů většina Francouzů.
Kritici odsuzují hlavně tři prosazované body — zavedení maximální výše odstupného při propouštění, zmírnění podmínek propouštění zaměstnanců z ekonomických důvodů a menší závaznost dodržovat 35hodinový pracovní týden, který socialisté prosadili v roce 2000.
Ve "výjimečných případech" by podle návrhu reformy mohli zaměstnanci pracovat až 60 hodin týdně. Cílem vlády je zpružnit pracovní trh a snížit vysokou nezaměstnanost. Na konci února bylo ve Francii bez práce zhruba 3,6 miliónu lidí.