Článek
Čokoládové kopce jsou nejvýznamnější turistickou atrakcí Boholu. Jsou natolik unikátní, že jsou zahrnuty i na seznamu UNESCO. Není divu, uprostřed ostrova se jich totiž nachází přes 1200, může jich být ale i mnohem více, protože některé menší nemusejí být viditelné.
Kuželovité vršky porostlé trsy trávy získaly svůj název právě pro proměnlivou barvu. V období sucha, tedy zhruba od února do května, totiž výrazně zhnědnou. Ten, kdo tedy plánuje jejich návštěvu, by tak měl učinit právě v těchto měsících. Ačkoli na kopce se pěkně dívá i po zbytek roku, kdy jsou zelené.
Tři příběhy o původu
Nejromantičtější prý Čokoládové kopce bývají při západu slunce. Podle legendy se však o úplně romantické místo nejedná, vzniklo prý údajně z nešťastné lásky. Jistý obr se totiž zamiloval do smrtelnice, která jeho city neopětovala. Obr se tak rozhodl ji unést. Žena však vůči svému ctiteli zůstávala chladná, chřadla a nakonec zemřela. Obr ze zármutku plakal, až tisíc jeho slz zkamenělo a vytvořilo vrcholky.
Čokoládové kopce leží ve vnitrozemí ostrova.
Existují ovšem i další dvě legendy o obrech. První z nich je o sporu obrů, kteří po sobě házeli velké balvany, a když se nakonec usmířili, zapomněli po sobě ten nepořádek uklidit.
Třetí z nich je nejméně lyrická, protože hovoří o obrovi, který tyranizoval jednu vesnici a kradl z ní zásoby jídla. Obyvatelé se proto rozhodli nechat je zkazit a nastražit na obra. Ten prošlé potraviny snědl a neudělaly mu zcela dobře. Musel se tedy vyprázdnit a Čokoládové vršky jsou jeho zkamenělými exkrementy.
V období sucha kopce hnědou, odtud pochází i jejich název.
Z vědeckého hlediska mělo na tvorbu kopců vliv vlhké podnebí a vlastnosti vápence a dalších minerálů, ze kterých jsou vršky tvořené. Vědecká vysvětlení ale málokdy bývají tak poetická jako legendy, je proto na každém, zda v okouzlující přírodní scenérii spatří pouze ryzí vědu, nebo upřednostní vyprávění o nešťastném obrovi, který ze zármutku stvořil takto magickou podívanou.