Článek
Jak se člověk stane delegátem cestovní kanceláře v zemi, jako je Senegal?
Jako delegát a průvodce pracuji asi pět let a prostě jsem před třemi lety měnil lokalitu za trochu exotičtější. Můj šéf v Eximu mě sem poslal před třemi lety, za což jsem mu moc vděčný. Sám od sebe bych se sem nevypravil, vždycky mě lákala spíš Jižní Amerika.
Je práce delegáta prací na celý život?
Beru to stále jako momentální práci, kterou časem třeba vystřídám za něco úplně jiného jako už několikrát v životě. Ale momentálně mi maximálně vyhovuje a může se stát, že při ní zůstanu.
Jak jste vybavený jazykově?
Umím plynně francouzsky, anglicky, celkem rozumím španělsky a učím se zdejší wolofštinu.
Když jste seděl poprvé v letadle do Senegalu, připouštěl jste si, že byste tam zůstal žít?
To určitě ne. Po cestě taxíkem z letiště do pensionu v Dakaru, když jsem sem poprvé přiletěl, jsem měl stažené půlky a postupně se odvažoval nejprve za roh, potom za dva, než jsem poměrně velmi rychle zjistil, jak fajn lidi tu jsou.
Byl tam nějaký zlomový bod?
To asi když jsem navštívil koncert Youssou Ndoura ve městě Mbour na stadiónu a bylo mi jasný, že tady jsem správně. Jednak jsem byl nejhůře oblečený ze všech zúčastněných. Atmosféru a taneční kreace celého publika nelze přirovnat k ničemu, co jsem viděl na koncertech a festivalech jinde po světě, připadal jsem si spíše jak u nějakých pohybově vyspělejších mimozemšťanů.
Jaký je život v Senegalu v porovnání s tím českým?
Život zde má jiné tempo, rozdílný je i systém hodnot. Mně se zde žije báječně, neboť si mohu dovolit pěkné bydlení a výbornou stravu, zejména mořské plody. Navíc je tu po celý rok krásně teplo, někdy sice trochu moc, ale pro mne osobně je to lepší než příliš velká zima.
Nevadí vám pohled na chudobu, která má přece jen v Senegalu trochu jinou podobu než ta česká?
Většina místních to má pochopitelně těžší, ale ani jim není zima a mají většinou co jíst, takže přežívají sice v chudobě, ale většinou se z toho nějak moc nermoutí.
Co vám chybí v Africe z evropského světa?
Z vyspělého světa se mi občas zasteskne po tom, jak tam vše funguje a člověk si může vše rychle vyřídit, koupit, objednat, navíc se zárukou. Celkově ta rozmanitost služeb. Ale stává se to málokdy, neb právě to zdejší poklidné tempo hodnotím jako velké pozitivum. Zdejší kultuře se přizpůsobuji doposud, učím se jazyk, a lépe tak chápu jejich mentalitu.
V čem je jiná ta mentalita a potažmo tamější lidé?
Jejich jazyk je daleko přímější než náš a i oni jsou pak takoví. Hned jsem vytušil, že se na ně musí hlavně v klidu a s humorem, to mi opravdu vyhovuje.
Kde se vám konkrétně líbí nejvíce?
Mám to rád tady u nás v Somone, často chodím na pláž k laguně, kde se nejen dobře koupe, ale je to i velmi poklidné místo a baví mě tam ta hejna ptáků. Potom miluji oblast na jihu, region Casamance, kde jsou, ač je to k nevíře, ještě klidnější a hodnější lidé, krásná příroda a dlouhé pláže bez turistů.
Potkáváte se pravidelně s Čechy, pro které to bývá hodně často první zkušenost se Senegalem. Jak ho vnímají?
V naprosté většině jsou spokojení. Hodně si pochvalují zázemí hotelu, kde působím, protože je tam vážně příjemné prostředí a skvěle se tam vaří. Rádi ale vyjedou i na výlety a mnozí docela často vyráží i mimo rezort.
A co vy, jak často vyrážíte zpět do vlasti?
V květnu jsme byli v Čechách, i s manželkou a ratolestí, moc se jim tam líbilo.
Žena už zvládá nějaká ta česká slovíčka?
Něco umí. Nějaké ty nadávky, které člověku ujedou, když se nezadaří. Ale teď také hodně slov, které učím naše dítě....