Žitný ostrov: Království vodomilů, cyklistů i labužníků

Trochu nám zatrnulo: mohutná, svalnatá lvice se postavila na zadní tlapy a předními se opřela o pletivo výběhu. Byla o půl metru vyšší než urostlý ošetřovatel, který jí v tlusté kožené rukavici podával skrz pletivo kousek masa. To v ní zmizelo jako zákusek.

Stáli jsme v Malkia Parku v Orechové Potôni, kousek od Dunajské Stredy. Vznikl jako záchranná stanice pro kočkovité šelmy a název získal po první zachráněné lvici Malkia, což ve svahilštině znamená královna. Nedávno získal status zoologické zahrady. Mají tu lvy, tygry, jaguáry, rysa, karakala, ale i gepardy nebo levharta obláčkového či irbise horského, který dokáže lovit v nadmořských výškách kolem šesti tisíc metrů.

Odborníci se tady starají o zvířata získaná z cirkusů či od soukromých majitelů, kteří na jejich chov nestačili nebo měli nevyhovující podmínky. Vedle kočkovitých šelem jsou tu k vidění i medvědi, vlci, opice, velbloudi, surikaty a několik desítek dalších zvířat. Malkia Park je získal i ze zoologických zahrad, s nimiž spolupracuje. Park lze navštívit různými způsoby. Velmi zajímavý je třeba den strávený s ošetřovatelem.

Na nedalekém Slovakia ringu burácely závodní motorky. Jezdí se tu rovněž závody automobilů nebo tahačů, a to i mezinárodní. Teď tady trénovali motocykloví závodníci, kteří po dráze uháněli rychlostí až 300 km/h. Na Slovakia ringu si to užijí také laici buď s vlastním vozem, nebo vypůjčenou sportovně vyladěnou hondou, porsche nebo formulí. Případně s žihadly, jako je Ford Mustang, lamborghini nebo ferrari. Kdo si na ně netroufne, může zkusit motokáry. Mají tu i modely určené dětem.

Zaplatit si lze i kurz bezpečné jízdy, zvládání smyků a dalších krizových situací, které vás v běžném silničním provozu mohou zaskočit.

Během plavby na kánoích v jednom z mnoha poklidných ramen Dunaje jsme si část areálu prohlédli z vodní hladiny. Krajina na jih od přehradní nádrže Gabčíkovo je jimi protkaná. Vyhýbali jsme se padlým stromům nebo pod nimi podplouvali, míjeli jsme rákosí, lužní lesy a malé mokřady. Byla to tichá, idylická a místy i trochu tajuplná krajina.

Kánoe si tu vypůjčíte třeba v kempu Vojka. Tady také pořádají řadu vodáckých výletů do okolí. Včetně těch, na kterých lze kombinovat plavbu v kánoi s jízdou na kole. V kempu si můžete uložit věci, uvařit jídlo, osprchovat se, schovat si kolo atd. Pro milovníky pohodové cykloturistiky, a pro lenochy, jako jsem já, je Žitný ostrov ideální krajinou. Cyklostezky, včetně té Dunajské, vedou téměř po rovině, navíc často kolem vody.

Po horkém únavném dni jsme se večer naložili do bazénu s teplou termální vodou v Thermalparku u Dunajské Stredy. Za svitu úplňku a žlutočerveného osvětlení vypadalo koupání romanticky, tak trochu jako v plamenech loučí. Unavené svaly se krásně uvolnily a my pak spali jak mimina.

Ještě víc jsme si park užili druhý den, pod šmolkovou oblohou a zářícím sluncem. Čtyři bazény tu mají kryté a šest pod širým nebem. Každý je určený pro trochu jinou aktivitu. Je tu i přírodní jezero s malým ostrůvkem, klouzačky, tobogány a další atrakce. Ve wellness pak najdete nejrůznější druhy saun a masáží, včetně hydromasážní postele, nebo komory s prosoleným vzduchem, který pomáhá zklidňovat dýchací cesty.

Thermalpark patří spolu s nedalekými lázněmi Thermal Corvinus ve Veľkém Mederu mezi sedm nejnavštěvovanějších vodních areálů na Slovensku. V Corvinu mají navíc umělé vlnobití, skokanské bloky, lezeckou stěnu, lanový park, bylinkovou saunu a spoustu dalších zajímavostí. Výhodou termálních lázní je to, že si koupání užijete i na podzim, kdy se ochladí, ale termální voda zůstane pořád nadprůměrně teplá.

Usmažené marinované kuře v dvojobalu nádherně křupalo. Šéfkuchař z Milie v Dunajském Klátově přidal do obalu trošku černého koření, papriky a svou tajnou ingredienci. Výsledná chuť se jevila příjemně pikantní, ale ne agresivně pálivá. Dali jsme si k ní chardonnay, které leželo v barikových sudech. Bylo výrazné, nepřebíjelo však chuť jídla, spíš se s ním příjemně doplňovalo a zahlazovalo jeho pikantnost.

K malým porcím dalších jídel jsme ochutnali jiné typy vín. Když si v Milii budete moct dopřát párování moderních variant místních pokrmů se slovenskými a maďarskými víny, neváhejte. Je to zajímavý zážitek. Pokud je to nad vaše finanční možnosti, dopřejte si tu aspoň sklenku lehkého sektu Zhizhi (čti žiži), cuvée iršaje a muškátu.

Jedním z jídel typických pro tuto oblast je polévka halászlé, s rajčaty, paprikou, cibulí a bramborami. Měla by obsahovat několik druhů ryb. Rybáři ji často vaří v kotlíku na břehu řeky. Receptů na ni existuje řada, podstatné je, z jakých ryb ji kuchař připraví.

Zdejší jídelníček je směsí slovenské a maďarské kuchyně. Typický je třeba perkelt, jídlo podobné guláši, které se může připravit z různých druhů mas. Nebo tarhoňa, určitý typ těstovin. Anebo jídla z chlupatého prasátka, kterému se říká mangalica. Žije venku, v přístřešku, a to i v zimě. Živí se trávou, bukvicemi a žaludy. Díky tomu obsahuje jeho maso nenasycené mastné kyseliny, tedy tuky s relativně pozitivním vlivem na lidské zdraví.

Pokud je to potřeba kvůli sněhu, ale i tuku a váze prasete, přikrmují ho chovatelé kukuřičným šrotem, dýněmi a bramborami. Z jeho masa se dělá uherák, čabajské klobásy a řada různých úprav vepřového. Skvělá je třeba šťavnatá krkovička pečená právě s čabajkou nebo se sušenými rajčaty a s bylinkami.

Pokud máte rádi ryby, navštivte rybárnu sv. Petra v obci Jelka. Prodávají tu pstruhy duhové a lososovité, siveny, hlavatky, jesetery, sumce, štiky a další ryby, které si můžete ugrilovat třeba v kempu. Vedle rybárny je ovšem také restaurace, kde nabízejí řadu ryb už chutně upravených. Má příznačný název: V sedmém nebi.