Článek
Jeden z nejbohatších italských regionů hodně investuje do své infrastruktury, není proto žádný problém dostat se po celý rok i do odlehlých horských koutů a vyzkoušet během několika dní úplně rozdílné oblasti. Naše lyžařské putování jsme začali v jižní části Trentina.
Na náhorních plošinách Folgaria a Lavarone, jež lemují hory Alpe Cimbra s nadmořskou výškou do 2000 metrů, se odehrávaly boje první světové války. V létě se tak mezi vojenskými pevnostmi prohánějí cyklisté, když napadne sníh, přicházejí ke slovu lyžařská střediska známá hlavně rodinám s dětmi.
Převažují lehké tratě
Na sjezdovky Folgarie jsme vyráželi z hotýlku Muu Village. Elegantní komplex s prosklenými dřevěnými štíty nabízí pokoje i apartmány, domácí stravu a ničím nerušený klid. Hotel je totiž na okraji městečka, v místě zvaném Costa, odkud je to jen pár metrů na první sedačku mířící na svahy střediska.
To má jen dvě černě označené, nejtěžší pisty, převládá modrá a červená barva se cvičnými loučkami pro děti. Třeba v horském sedle Passo Coe s nástupním místem Alpe di Folgaria, kde jsou i běžkařské tratě a trasy pro sněžnice, je pro nejmenší připravena cvičná sjezdovka s postavičkami prasátka Peppy.
Na 53 kilometrech si lyžaři a snowboardisté užívají dlouhé přejezdy. Tam, kde by snad museli kousek šlapat k další propojovací lanovce, jim provozovatelé postavili pojízdné koberce, kryté i před nepřízní počasí.
Před tou je možné se schovat i do mnoha horských bufetů a restaurací. Podává se typická strava: skvělá zauzená a sušená šunka zvaná speck, polenta, což je kukuřičná kaše, knedlíčky se špenátem, zvěřina, houby a samozřejmě víno. Vlajkovou lodí Trentina je červené teroldego neboli tyrolské zlato.
Kromě sportovních zážitků vás v Trentinu čeká také chutné jídlo.
Podobně nenáročné je i středisko Lavarone. Černá je jen jediná sjezdovka, tři jsou červené, kde se lyžuje na 20 kilometrech upravených svahů.
Ohromující je pozornost, kterou tady věnují handicapovaným. Připraveny jsou pro ně speciální vozíky s lyžemi, vyškolení vodiči a instruktoři.
Jak se řídí psí spřežení
Další zábavu, tentokrát mimo sjezdovky, obstarají kola s širokými pneumatikami, tzv. Fat Bikes. Jízda na nich v zasněženém terénu vyžaduje určitou zručnost a alespoň nějakou fyzickou zdatnost. Ač se to na první pohled nezdá, mnohem méně adrenalinu vyloučíte do krve při jízdě na saních, které táhne psí spřežení.
V Passo Coe tuhle zábavu bez problémů absolvují i malé děti. Po krátké instruktáži může být každý musherem a zvládne nasměrovat psy tam, kam je třeba. Ti jsou nakonec ale na vašich povelech skoro úplně nezávislí, očima visí jen na svém páníčkovi a snaží se dohonit jeho sáně, které vždy jedou jako první.
Čekání na jízdu si můžete v Passo Coe krátit v nově postaveném baru popíjením Aperol spritzu, typického italského drinku s výraznou hořkosladkou chutí.
V zemi Ladinů
Po dvou dnech opouštíme jih Trentina a míříme na sever, do téměř 120 kilometrů vzdáleného Val di Fassa. Údolí dlouhé jen asi dvacet kilometrů má sedm obcí a necelých deset tisíc obyvatel.
Ti mluví jazykem, jehož počátky sahají do dob, kdy Římané dobyli alpská údolí a jejich lidová latina se smíchala s místním jazykem, rétštinou. Ladinové si svoji zvláštní řeč, spolu s některými kulturními obyčeji, uchovali dodnes.
Pro hosty je ve Val di Fassa připraveno 55 tisíc lůžek. S ubytováním, ať už v luxusním hotelu, penziónu, nebo na statku, tu proto nikdo nebude mít problém. My jsme zvolili Alpen Hotel Corona v městečku Vigo di Fassa.
Oblast Val di Fassa je v samém srdci trentinských Dolomit, obklopuje ji masív Gruppo del Sella s monumentálním ledovcem Marmolada (3342 metrů nad mořem). Na 124 kilometrech sjezdovek si užijou klasičtí lyžaři i vyznavači freeridu a extrémního lyžování. Mezi vrcholné zážitky patří prudký sjezd ze Sass Pordoi.
Více informací
Jak se tam dostat
Z Prahy do Folgarie je to 700 kilometrů, cesta vede přes Mnichov, Innsbruck, Brennerský průsmyk a Bolzano až do Trenta, kde se odbočuje směr Folgaria. Z Brna je to do Folgarie 800 kilometrů, jede se přes Vídeň, Linec, Salcburk a pak dál na Innsbruck.
Z Folgarie do Val di Fassa trvá cesta autem hodinu a půl. V Rakousku je třeba mít na dálnici známku (8,70 eura na deset dní), v Itálii se platí dálnice podle ujetých kilometrů (asi 5,50 eura na 100 km), zpoplatněn devíti eury pro osobní auto je i přejezd přes Brenner.
Na kolik to přijde
Pro lyžaře, kteří se rozhodnou vyzkoušet různá střediska, je nejvýhodnější koupě skipasu dolomitisuperski. V hlavní sezóně zaplatí dospělí za jeden den 54 eur, mladí sportovci (narození po 28. 11. 1999) 34 eur a senioři (s datem narození před 28. 11. 1950) 49 eur. Permanentka na šest dní vyjde pro stejné věkové kategorie na 275 eur (asi 7563 Kč), 193 eur (5308 Kč) a 248 eur (6820 Kč).
Ze svahů dobře zabezpečených umělým sněhem, kde se dá bez problémů lyžovat až do jarních měsíců, nastoupíte i na oblíbený okruh Sella Ronda. Ten nabízí dalších 400 kilometrů lyžování.