Hlavní obsah

Ze sklepa kláštera vznikla prohlídková trasa uranovou štolou

21. 2. 2022, 14:35

Zdař Bůh! Tradiční pozdrav horníků teď možná zdomácní v prostředí, do něhož by jinde a jinak nepatřil. V České Lípě zazní ve sklepě budovy někdejšího augustiniánského kláštera. Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě, které tu sídlí, tu totiž 3. března otevře unikátní expozici o těžbě uranu, v níž budou mít návštěvníci pocit, že jsou horníky, kteří právě fárají pod povrchem země.

Geolog Petr Mužák uvnitř nové expozice imitující uranovou štolu.

Článek

Pro muzeum i město to bude velký svátek. Kvůli částečné rekonstrukci klášterní budovy byla totiž paměťová instituce od ledna roku 2020 uzavřena. První návštěvníky tak přivítá po více než dvou letech a expozice věnovaná těžbě uranu, fenoménu, který bezmála na půlstoletí zásadně ovlivnil život i podobu měst v regionu, má být největším lákadlem.

Imitace uranové štoly vznikla v klášterním sklepení, které dosud bylo běžně nepřístupné. V jedné části má štola dřevěné výztuže, v druhé zase ocelové obloukové. Na zemi jsou položená čtyři kolejiště, na které muzejníci zaparkovali získané důlní stroje. Ty museli do klášterního sklepa složitě snést.

Národní muzeum provede dějinami od středověku po 19. století

Cestování

„Expozice má i některé interaktivní části, třeba horniny světélkující při dopadu UV záření. Vše budou doplňovat historické fotografie z důlního prostředí, některé graficky atraktivně upravené, jiné i podsvícené tak, aby fungovaly i jako světelný prvek,“ popsal Petr Mužák, geolog českolipského muzea a kurátor nové expozice.

Jádrem sbírky jsou i důlní vozíky

První exponát, důlní vozík na převoz rubaniny z hlubinného uranového dolu, zakoupilo českolipské muzeum už před deseti lety, představa o expozici věnované těžbě uranu se ale rodila až později. Nakonec k tomu napomohlo i to, že se muzeu podařilo zakoupit ucelenou sbírku předmětů spojených s dolováním uranu.

„Jádrem této sbírky jsou důlní kolejové mechanizace, například důlní přehazovací nakladač, důlní vozíky na převoz materiálu i dynamitu nebo vůz typu cisterna. Součástí jsou i různá vrtací kladiva nebo malý těžební kýbl, s nímž se spouštěli hlubináři, když hloubili šachtu,“ popsal Petr Mužák, geolog českolipského muzea a kurátor nové expozice.

Součástí sbírky, která teď patří Vlastivědnému muzeu, jsou podle něj i drobné předměty, jako důlní telefony, přílby, lampy nebo odpalovací strojky.

Uran se na Českolipsku, v oblasti Stráže pod Ralskem a Hamru na Jezeře, těžil od poloviny šedesátých let. Nejprve formou takzvané hlubinné těžby, při níž horníci fyzicky fárali pod zem. Později převládla takzvaná hydrochemická těžba spojená s vtlačováním kyseliny pomocí vrtů do půdy.