Zdevastovaný zázrak vzkříšen: Zákupská konírna vypadá jako barokní katedrála

Opravená stavba je už zkolaudovaná, Národní památkový ústav (coby provozovatel zákupského zámku) ji oficiálně převezme na konci tohoto týdne. Veřejnost se sem ovšem poprvé podívá až na začátku dubna, kdy se tu otevře nová expozice o nepřístupných zámcích.

Zákupský zámek, a s ním i unikátní hospodářský dvůr, vlastnila mezi lety 1805 až 1918 císařská habsburská rodina. Po roce 1848 zámek i se dvorem využíval v té době již penzionovaný císař Ferdinand Dobrotivý, poslední český korunovaný král, který na letní měsíce přijížděl do Zákup pravidelně po dobu 23 let.

„Císař i jeho choť sem přijížděli s osmdesátičlenným doprovodem, na dobu pobytu císaře se navíc najímal další personál. Všechny bylo potřeba ubytovat, bylo nutné zaparkovat velké množství kočárů, ustájit mnoho koní a za císařem navíc přijížděly návštěvy. Třeba v roce 1854 rodiče Františka Josefa I. a nebylo to tak, že by přijeli dva lidé s kufrem. Byli to císařovi rodiče, kteří měli svůj doprovod, své kočáry, své koně a najednou tak k 80 lidem z personálu přibylo dalších 25 lidí,“ vysvětlil Vladimír Tregl, že Zákupy si císařská rodina nevybrala náhodou, ale zejména kvůli velkorysé kapacitě zdejšího hospodářského dvora.

Obrovský dvůr nechala už na přelomu 17. a 18. století postavit majitelka zdejšího panství, velkovévodkyně Anna Marie Františka Toskánská (1672-1741). Na svou dobu energická a zodpovědná šlechtična neutrácela za rozmary, ale finance znovu investovala do budov.

„Mohla si tak dovolit v Zákupech postavit na tehdejší poměry opravdu obrovskou budovu hospodářského dvora. Dnes dávají lidé bohatství na odiv luxusními auty, drahým oblečením nebo velikostí bazénu u domu. V době baroka se úspěchy hospodaření na panství odrážely ve velikosti hospodářských dvorů,“ uvedl Tregl.

Anna Marie Františka byla podle něj navíc výborná jezdkyně, milovala jezdectví, koně i lov. „V knihovně na zámku měla spoustu knih o koních. Proto také nechala vybudovat dvě konírny, velkou, pro 60 koní, která uvnitř vypadá jako barokní katedrála, a malou, kde byly ustájeny březí kobyly. Obě konírny jsou už teď opravené,“ zaradoval se kastelán.

Hospodářský dvůr, jehož část se podařilo zachránit, má možná větší historickou hodnotu než samotný zákupský zámek.

„Nesmíme si myslet, že to byla nejsmradlavější část zámku, kde se chodilo po hnojišti, kdákaly slepice a promenádovaly se tam krávy. Naopak, byla to reprezentativní nástupní budova, odpovídají tomu portály s kamenosochařskou výzdobou. Tudy se přijíždělo do zámeckého areálu. Byla to první zámecká budova, kterou přijíždějící návštěvy viděly,“ doplnil Tregl.

Po zániku monarchie převzal hospodářský dvůr český stát a císařské kočáry a personál vystřídaly zemědělské stroje, uskladněná hnojiva a zaměstnanci státních lesů a statků, kteří v hospodářském dvoře i bydleli.

„Už v 70. letech byla budova dvora v tak špatném stavu, že se zřítila klenba a jeden byt se propadl o poschodí níže. Naštěstí to bylo v době, kdy tam nikdo nebyl. Už se ale nedalo ututlat, že stav budovy je havarijní, a než by se opravila, tak se opustila už před rokem 1989,“ popsal kastelán.

Po privatizaci v 90. letech se navíc hospodářský dvůr dostal do zástavního držení banky a devastace objektu pokračovala.

Zlomem se stal až rok 2003, kdy hospodářský dvůr vykoupil stát a udělal tak první krok k lepším zítřkům. Zdevastovaný objekt se navíc dočkal prohlášení za národní kulturní památku a začalo se mluvit o jeho záchraně. Ta je nyní hotová z poloviny, opravené je jen cennější jižní křídlo dvora. Záchrana druhé poloviny by měla následovat v jednotkách let.

V opraveném jižním křídle otevře Národní památkový ústav expozici o nepřístupných zámcích, dva a půl tisíce exponátů už je v tuto chvíli připraveno v Zákupech a čeká na umístění. Interiérová expozice by měla navodit návštěvníkům pocit, že se nacházejí na zámku, který je jinak nepřístupný, nebo už vůbec neexistuje. Expozice připomene třeba zámek Hrubá Skála, který slouží jako hotel, nebo zámek v Mimoni, jenž byl v roce 1985 srovnán se zemí.

V hospodářském dvoře bude také menší expozice, mapující záchranu objektu, aby si návštěvníci uvědomili, z jak dezolátního stavu barokní „katedrála“ povstala.