Žatec vyhlíží zápis na seznam UNESCO, připravuje se na turisty

Město počítá s možným přílivem turistů, například parkoviště pro zájezdové autobusy už je u Chrámu chmele a piva. Povědomí o chmelařském dědictví se mezi místními daří rozšiřovat.

Cesta k nominaci na prestižní seznam trvala řadu let. Nápad se zrodil v hlavě patriotů a nadšenců, kteří toužili zachovat chmelařské památky pro budoucí generace.

„S myšlenkou zachránit autenticitu chmelových skladů přišel místní spolek Chmelobrana. V roce 2007 bylo město a památky spojené se zpracováním chmele zapsány na tzv. Indikativní seznam ČR a rozjela se příprava dokumentace,“ uvedl ředitel Chrámu chmele a piva Jaroslav Špička.

Nominaci výbor uznal jako zajímavé téma, které není na seznamu zastoupeno, ale vrátil ji ČR k přepracování. „Úkolem bylo, aby se v dokumentaci odrazil celý příběh chmele, tedy nejen jeho zpracování, ale i pěstování v okolní krajině,“ uvedla koordinátorka přípravy Olga Bukovičová, která bude přímo na zasedání v Rijádu.

Výjimečná světová hodnota spočívá v krajině, kterou ovlivnilo pěstování chmele, urbanismu, který zahrnuje městskou památkovou rezervaci Žatec, Pražské předměstí či vesnici se zámkem Stekník, která se nachází uprostřed chmelnic.

V lednu 2021 odeslala ČR přepracovanou nominaci. „A teď už jsme před položením té třešničky na dort, která zvýší prestiž nejen Žatce a Ústeckého kraje, ale i celé České republiky,“ informoval starosta Radim Laibl (ANO). „Těšíme se a věříme. Jsme přesvědčeni o tom, že po letech, která jsme tomu obětovali, to dobře dopadne,“ dodal.

„Na druhou stranu už řešíme praktické věci, jako jsou parkoviště, ubytovací kapacity, restaurace. Určité pochybnosti, zda je město připraveno na možný příliv turistů, tu jsou,“ přiznal starosta.

Přínosy od možného zápisu podle místních převažují nad negativy. Ve městě se v posledních týdnech otevřelo několik restaurací, které byly řadu let mimo provoz. „Může to souviset s blížícím se rozhodováním,“ podotkl starosta.

I podle Špičky už drobné kroky ze strany podnikatelů jsou ve městě vidět a užitek z nich mají i místní. Nutné je podle Laibla přizpůsobení podnikatelů, protože v současnosti třeba není možné všude platit kartou. Město proto již připravuje workshop, kde představí, jaké projekty se nabízejí v souvislosti se zápisem.

Podporovat chce radnice nadále majitele historických budov. Ze zvláštního fondu jim přispívá na opravy objektů, které ani nemusejí být kulturními památkami.

„Postupně se nám daří majitele přesvědčovat. Dneska, když se koukám z okna radnice na náměstí, tak jsou všechny nemovitosti opravené,“ řekl starosta města, které si zahrálo v řadě historických filmů. Kulis v podobě zničených objektů i v souvislosti se snahou o zápis na UNESCO v posledních letech výrazně ubylo.