Článek
Tyto technické památky, jejichž stavební historie sahá do 19. století či 1. poloviny 20. století, podtrhují význam Žatce jako bývalé metropole světového obchodu s chmelem a jeho zpracování.
Jsou v předběžném výběru do seznamu UNESCO
Není proto divu, že se soubor chmelařských budov v centru města ocitl v předběžném výběru českých památek pro zápis do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO na období let 2007 až 2018.
Z objektů chmelařské historické architektury je veřejnosti od srpna 1997 přístupná budova bývalého skladu a balírny chmele na náměstí Prokopa Velkého, kde bylo vybudováno Chmelařské muzeum. Na výstavní ploše o celkovém rozsahu 2500 čtverečních metrů je prezentován vývoj chmelařství od raného středověku do druhé poloviny 20. století.
Žatec obdržel statut města již v roce 1265. Od té doby se řadí k významným obchodním a řemeslným střediskům. Za Karla IV. patřil mezi tři největší města v Čechách a jeho sláva sahala až do zahraničí.
Tradice stará již 700 let
Pěstování chmele v Žatci a jeho okolí má více než sedmisetletou tradici. Součastně s udělením práv městu, dostal Žatec i právo vařit pivo. 19. století již lze považovat za zlatou éru českého chmelařství. Žatecký chmel (poloraný červeňák) se stal pro své typické vlastnosti měřítkem pro stanovení kvality a ceny na evropském trhu a město se stalo chmelařskou metropolí.
Ve dvacátém století se žatecký chmel vyvážel do přibližně 70 zemí celého světa. Žatecký chmel stál u zrodu těch nejslavnějších značek piv a i dnes je symbolem kvality piva.
Slavnost chmele: dočesná
Místní si chmelařskou tradici připomínají každoročně při takzvané Dočesné. Slavnost chmele a piva je tradičně vrcholnou akcí královského města, které v roce 2004 oslavilo 1000 let od první písemné zmínky. Slavnosti se konají pravidelně první pátek a sobotu v měsíci září.
Tato akce vznikla původně jako oslava dočesání posledního chmelového štoku a v průběhu let doznávala mnoha proměn. V dnešní podobě se těžištěm oslav a zábavy stalo centrální náměstí Svobody, kde je před radnicí umístěno hlavní pódium, na kterém se po oba dny střídají zábavné pořady především hudebních žánrů.
Nezapomínají na historii
Nedílnou součástí jsou chmelové a pivní soutěže, mezi nejoblíbenější patří ruční česání chmele a tanec s korbelem piva na hlavě. Výjimečnost programu umocňuje historická divadelní scénka jejímž vyvrcholením je pasování vybraného pěstitele do rytířského stavu a dekorování jej chmelovým věncem, slavnostní narážení pivního sudu a strhnutí posledního štoku v nejmenší chmelnici na světě, která se nachází přímo na žateckém náměstí.