Zapsání Žatce na seznam UNESCO pomůže podle hejtmana celému Ústeckému kraji

Zapsaná památka se skládá ze dvou částí. První část tvoří krajina s chmelnicemi a vesnicemi Trnovany a Stekník včetně stejnojmenného zámku. Druhou část představuje historické centrum Žatce s jeho průmyslovou čtvrtí z 19. století, ve které je největší koncentrace staveb spojených se zpracováním chmele a obchodováním. Obě části jsou propojené řekou Ohří.

Pro Českou republiku je to 17. zápis na seznam světového přírodního a kulturního dědictví a zároveň je to první chmelařská krajina na světě, která získala tento status.

„Je to pro nás velká prestiž. Dopad to bude mít určitě kladný na celý kraj. UNESCO nám pomůže v tom, abychom už nebyli vnímáni jako špinavý a ošklivý kraj, snažíme se tady o přeměnu regionu,“ řekl Schiller a poděkoval všem, kteří dlouhá léta pracovali na zápisu. Zápis na seznam UNESCO zároveň pokládá za velký závazek. „Žatec musí načerpat zkušenosti ve městech, které už jsou v UNESCO déle. Pokud bude potřeba, jsme připraveni pomoci,“ doplnil hejtman.

Podle žateckého starosty zápis na seznam UNESCO znamená pro Žatec a Zálužice, na jejichž území je chmelařská krajina, vedle prestižní značky také potenciál dalšího rozvoje a silné turistické pozice v Ústeckém kraji i Česku.

„Již díky nominaci byl Žatec úspěšný v získávání dotací na obnovy památek ve městě z evropských programů, příkladem je radnice nebo probíhající obnova kláštera. V následujících letech se chceme zaměřit především na turistickou infrastrukturu a řešení parkování v obou komponentách,“ uvedl v tiskové zprávě Laibl.

Předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda uvedl, že Výbor pro světové dědictví svým rozhodnutím o zápisu Žatce a chmelařské krajiny „ocenil dochované památky spojené s pěstováním a zpracováním Žateckého poloraného červeňáku, nejkvalitnější jemné aromatické odrůdy chmele pěstované v České republice“. Právě v žatecké oblasti se pěstuje většina chmele v ČR, a to na 3744 hektarech, což je 77 procent celkové výměry.

Žatec o zápis na prestižní seznam usiloval od roku 2007, kdy byl zapsán na indikativní seznam, který obsahuje potenciální uchazeče o zápis na seznam světového dědictví. První verze nominace s názvem Žatec – město chmele byla zaměřená jen na urbanistické a technické dědictví v Žatci.

Výbor pro světové dědictví v roce 2018 označil projekt za zajímavý a vyzval ČR k přepracování a rozšíření o příběh pěstování chmele v okolní krajině. Ve spolupráci města, zástupců chmelařů, pod odbornou asistencí Národního památkového úřadu (NPÚ) a českých i zahraničních expertů byla vybrána krajina chmelnic v oblasti Stekníku spolu s tamním státním zámkem.

„Jsme rádi, že bylo možné do projektu zapojit i Státní zámek Stekník, jehož obnově Národní památkový ústav v posledních letech věnuje zvýšenou pozornost,“ uvedla ředitelka NPÚ Naďa Goryczková, která věří, že status světového dědictví pomůže zvýšit zájem o zámek.

Jeho nová expozice podle ní v budoucnu navíc představí i „jedinečnost krajiny chmelnic propojené s vesnicemi se zemědělskými usedlostmi a místy pro zpracování, skladování a následné obchodování s chmelem“.