Článek
Hrad vystavěný ve 13. století přemyslovským králem Václavem I. na Zámeckém vrchu je dnes zanikající zříceninou. Ke zbytku jeho věže vede žlutá značka přímo ze zdejších lázní. Malé, ale půvabné lázně leží v úžasné malebné přírodě Slavkovského lesa s křišťálovým vzduchem. Proto se tady léčí děti s civilizačními neduhy, jako je astma a ekzém.
Za to, že lázně Kynžvart existují, se zasloužil kancléř Metternich. První lázeňská budova tu stojí od roku 1856, později přibyly další lázeňské objekty, které k dobrým lázním patří. Koncem 19. století se již Kynžvart řadí mezi naše nejvýznamnější lázně. Nutno ještě dodat, že námi objevený pramen Richard chutnal skvěle. Kromě něho zde vyvěrá ještě řízný Viktor a svěží Helena.
Magnetem je zámek
Perlou Kynžvartu byl renesanční zámek, dříve tvrz a pivovar pánů z Cedvic, vystavěný někdy v druhé polovině 16. století. Najdeme ho v údolí asi dva kilometry od stejnojmenných lázní. Po bitvě na Bílé hoře, kdy byl Cedvickým pánům zkonfiskován majetek, přešel zámek do rukou knížecího rodu Metternichů. Ti objekt vlastnili až do roku 1945.
Za držení Metternichů se objekt dočkal mnoha důležitých přestaveb – od barokní až po vídeňskou klasicistní, a to zejména v roce 1818 za působení rakouského kancléře Klemense von Metternicha.
Ve sklepení hradu se nacházelo vězení i popraviště.
Zakázku na přestavbu získal rakouský architekt italského původu Pietro Nobile a zafinancoval ji Metternichův bankéř Rothschild, který se pak v lázních léčil. Mezi významné hosty Kynžvartu patřil například car Alexandr I. (ten dal Metternichovi darem semena bolševníku coby okrasné rostliny do parku, což následně pro přírodu dopadlo, jak dnes víme, katastrofálně).
Jezdili tam i Mikuláš I., anglický král Eduard VII., španělský král Alfons VIII., ale nechyběl ani lázeňský bard J. W. Goethe. Jeho stopy najdeme snad ve všech západočeských lázních. Zámek tak jako ostatně většina objektů u nás prošel lepším i horším obdobím. Za druhé světové války tady byli ubytováni američtí vojáci, v 70. letech minulého století byl napaden dřevomorkou. Teprve roku 2000 byla dokončena obrovská rekonstrukce za podpory evropského programu Phare.
Lví pramen
Dnes zámek Kynžvart s fontánou na nádvoří září v kontrastu s jasnou zelení obrovského upraveného parku s rybníky. Na jednom z nich, Mlýnském, je ostrůvek a srub, kde se konávaly pikniky. Dnes je část parku u zámku využívána jako golfové hřiště. V další části rozlehlého parku najdeme řadu zajímavostí, jako litinovou plastiku bohyně Artemis (dcera Dia, ochránkyně zvěře), jejíž originál bychom našli v parku ve Versailles.
Plastika bohyně Artemis.
V její těsné blízkosti stojí značně poničená bývalá budova pivovaru se stoletou lípou u skalního sklepa, několik metrů od budovy vyvěrá z litinové lví hlavy Lví pramen umístěný ve fontánce obklopené rododendrony. Po hrázi kolem rybníka před zámkem a pak asi tři sta metrů vzhůru do lesnatého kopce se dá vystoupat k dalším zajímavostem kynžvartského zámku. Na obrovském kameni stojí kovový šestiboký vzdušný Lesní altán, který připomíná pohádkovou klec pro ptáka Ohniváka.
O několik metrů dál můžeme obdivovat dřevěnou, pseudogotickou kapli sv. Kříže s lavicemi a křížem stojícím u několika obrovských balvanů, na nichž jsou nápisy biblických veršů. O kousek dál v pomyslné přímce kynžvartských lesních památek najdeme poničený bývalý empírový pavilón, kde zámečtí páni pořádali odpolední slavnosti doprovázené hudbou.
Stojí tady i bílý kříž na bludném balvanu věnovaný princezně Pascalině von Metternich, která byla podle pověsti roztrhána psy žárlivého manžela. Ostatně u parkoviště je přehledná tabule s trasou a vyznačením všech zajímavostí.
