Článek
Zámek pochází z konce 17. století, první písemná zmínka o něm však existuje až z roku 1709. „Ale to už byl zámek postavený, stavět se začalo na přelomu 17. a 18. století,“ upřesnil Novinkám kastelán zámku Libor Knížek. Šlechtické sídlo vzniklo pouhých 300 metrů od původního zámku a středověkého hradu, jenž však postupně začal nedostačovat reprezentačním potřebám novověké aristokracie.
V průběhu let zámek vystřídal několik majitelů, ti poslední z knížecího rodu Hanavských přišli o zámek v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Následně zde byla zřízena škola a od roku 1954 s přestávkou mezi lety 1974 až 1985 je zámek s prohlídkovými okruhy zpřístupněn veřejnosti.
Zatím nejnovější okruh byl pro návštěvníky otevřen začátkem letošních prázdnin. „Představuje tu starší historii zámku. První tři místnosti jsou věnovány pánům z Vrbna a Bruntálu, jako zakladatelům zámku,“ popsal Knížek s tím, že se zde jako nejstarší exponát nachází i původní katastrální mapa Hořovického panství. „Další místnosti reprezentují obytné prostory poloviny devatenáctého století, kdy tady pobýval knížecí rod Hanavských,“ dodal.
Prohlídka končí v majestátním reprezentačním sále, místo přitom v minulosti sloužilo různým účelům. „V 18. století to bývala zámecká kaple, a dokonce byla ještě o jedno patro vyšší. Později byla přestropena, vznikl tam taneční sál a poslední majitel si tam zřídil rodovou obrazárnu, takovou galerii svých předků,“ upřesnil Knížek k historii sálu.
Hostí hračky i svatby
Zámek také dlouhodobě hostí výstavu hraček dětí aristokratů ze středočeských zámků. Nejstarším a nejzajímavějším je tu bezesporu domek pro panenky vlastněný rodem Valdštejnů. Model, jenž pochází ze 17. století, je detailní replikou tehdejších šlechtických domů včetně například polštářků vycpaných peřím či miniaturních kamen z keramiky.
„V salónu také sedí paní kněžna, která je vyrobena ze slonoviny, tedy z ušlechtilého materiálu, zatímco kuchařka, která bydlí o patro níže v kuchyni, je jenom dřevěná,“ popsal vnitřek modelu Knížek. Hračky malých aristokratů měly i výchovnou funkci. Děti připravovaly na své úlohy v rodině a ve společnosti, navíc si s nimi hrály spíše svátečně. „Děti si s hračkami hrály za odměnu, třeba jen v období vánočním, a pod dozorem,“ objasnil důvod, proč jsou tak dobře zachovalé.
Malebnost zámku i jeho okolí dokládá to, že je často vyhledávaným místem pro svatební obřady. „Prakticky každou sobotu přes celé léto probíhají svatební obřady. Nejenom v zámku, ale i v zámeckém parku,“ přiznal.