Zákaz alkoholu v letadlech? Důvodů stále přibývá

Na konci února evidentně podnapilý cestující v business class napadl stevarda na palubě letecké společnosti Emirates, mířící ze Spojených arabských emirátů do Pákistánu. V ten samý týden se během letu aerolinek Ryanair na lince ze skotského Edinburghu na kanárský ostrov Tenerife strhla dokonce hromadná opilecká rvačka, při níž létaly pěsti i lahve.

O pár týdnů dříve byla v USA obviněna žena, která si zřejmě posilněná alkoholem a nadurděná z nemožnosti okamžitého využití toalety během letu z Orlanda do Filadelfie na palubě stáhla kalhoty, vystavovala genitálie a pasažérům vyhrožovala smrtí. Hrozí jí za to 21 let vězení a astronomická pokuta.

Alkohol zřejmě sehrál jednu z hlavních rolí rovněž v incidentu z ledna, kdy během letu s JetBlue Airways z Londýna do New Yorku museli pasažéři zpacifikovat cestujícího, který se choval agresivně.

Výtržnosti ve stavu opilosti často vedou i k zákazu létání s aerolinkami, poměrně běžné jsou i incidenty se zvracením a močením před zraky otřesených spolucestujících.

Nevhodné chování v důsledku opilosti bývá nezřídka důvodem pro vyloučení z letecké přepravy či vykázání z areálu letiště. Tisková mluvčí pražského letiště Klára Divíšková Novinkám.cz potvrdila, že k tomu dochází i v české metropoli, jedná se zhruba o několik případů za měsíc.

„V reálném provozu se skutečně můžeme setkat se situacemi, kdy jsou cestující nebo další osoby pohybující se v areálu letiště vykázány nebo jim není umožněn nástup na palubu letadla. Nadměrná konzumace alkoholu patří k častým důvodům,“ uvedla Divíšková.

V Praze se však obvykle nejedná o divoké zahraniční incidenty popsané v začátku článku, ale spíše fyzickou neschopnost absolvovat nezbytné procedury bezpečnostní kontroly.

„Někteří cestující se vzhledem ke svému stavu sami nejsou schopni dostavit třeba k bezpečnostní kontrole nebo ji absolvovat alespoň v rámci přijatelných možností standardním způsobem (samostatný průchod, zůstat stát na místě, být schopen komunikovat apod.). Tito cestující ale nebývají nijak agresivní, bohužel sami nejsou schopni odbavení absolvovat,“ přiblížila tisková mluvčí alkoholem ovlivněné situace, ke kterým na pražském letišti dochází nejčastěji.

Divíšková ozřejmila i celkový postoj letiště k požívání lihovin pasažéry: „Konzumace alkoholu pro nás sama o sobě problematická není – někteří cestující tak mohou snižovat svůj strach z létání nebo třeba oslavují s přáteli začátek dovolené. Problémem se to stává až v kombinaci s nepřizpůsobivým nebo až agresivním chováním, kdy může docházet k obtěžování jiných cestujících, nedodržování pokynů bezpečnostních pracovníků nebo dalšímu nedodržování závazných pravidel letiště.“

To pak dle slov mluvčí řeší letištní ostraha, v závažnějších případech může být vydán příkaz k neprodlenému opuštění prostor veřejných hal letiště, případně kontaktována policie.

Odehrává-li se výtržnost či jiné problematické chování v průběhu bezpečnostní kontroly a dál, řeší situaci primárně aerolinky.

„Na bezpečnostní kontrole a dále v rámci odbavovacího procesu a případného rozhodování o odletu/neodletu cestujícího je tato problematika řešena leteckou společností (kapitán letadla, zástupce společnosti,…), která rozhoduje o případném vyloučení cestujícího z přepravy,“ doplnila Divíšková.

V anketě z loňského podzimu, zabývající se nejotravnějším chováním při létání, mezi britskými tázanými nadměrné pití alkoholu jednoznačně zvítězilo.

Anketa Novinek.cz u téhož článku však ukázala, že neřízené pití v letadle považuje za hlavní problém jen 5,7 procenta hlasujících. Sklápění sedadel, postávání v uličce a rušení zvuky mobilního telefonu je tak pro Čechy, známé převážně kladným vztahem k alkoholu, zjevně výrazně nepřijatelnější. Máte jiný názor? Hlasujte v nové anketě v závěru článku nebo jej vyjádřete v diskusi.

Faktem však zůstává, že konzumace alkoholu hraje nemalou roli ve značném množství incidentů na palubách letadel. Jejich aktéři si ve stavu podnapilosti samozřejmě neuvědomují, že řešení problémů s jejich potenciálně nebezpečným či rušivým chováním způsobuje, že palubní personál se v plné míře nemůže věnovat svým klasickým povinnostem.

A ačkoli pozdní dodání kávy by za krizi označil málokdo, v případě jakékoli nouzové situace by to mohlo způsobit vážné problémy.

„Tyto incidenty opravdu rozptylují pozornost palubního personálu i pilotů. Dalo by se toho udělat mnohem víc pro zajištění kulturnějšího chování a dobrých mravů během letů,“ uvedla k otázce servírování alkoholu v oblacích Amy Leversidgeová z BALPA, organizace pro britské piloty, pro Independent.

Podle Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví „neukáznění cestující ohrožují bezpečnost 1000 letů ročně“, což vychází na průměrně tři denně. V mnoha z nich hraje podnapilost roli.

Alkohol je běžně dostupný na většině světových letišť, a to jak v duty free obchodech po odbavení, tak v restauracích či saloncích.

Co se týče konzumace alkoholu na palubách letadel, naprostá většina aerolinek v rámci restrikcí zakazuje pití lihovin, které samy neservírují, podobně jako Jet2 nebo EgyptAir.

Značné množství cestujících to ale porušuje a vymýšlejí různé finty, jak vlastní alkohol do letadel propašovat, či otevírá lahve zakoupené v duty free obchodech, jež mají zůstat netknuté do výstupu v cílové destinaci.

Podle mnohých názorů by množství alkoholu, které je možné zakoupit a zkonzumovat v letadle, mělo být limitováno. To by na jednu stranu nešlo ruku v ruce s příjmy leteckých společností, na druhou stranu se náklady na odklon letadla podle Úřadu pro civilní letectví Spojeného království pohybují obvykle mezi 300 tisíci až 2,37 milionu korun v závislosti na konkrétních okolnostech.

Stejné množství téhož alkoholu navíc podle odborníků může v letadle s lehkou nadsázkou být tak trochu jiným šálkem lihoviny než v klasickém baru či na letišti, prostě nohama pevně na zemi. A to hned z několika důvodů.

Konzumace alkoholu ovlivňuje různé části těla rozličným způsobem bez ohledu na to, kde se právě nacházíte. Ve zkratce, jsou-li játra zaneprázdněna odbouráváním alkoholu, ovlivňuje to i hladinu cukru v krvi, procesy trávení a metabolismus, zvyšuje produkci moči, snižuje zábrany a působí na změnu nálady. Všechny tyto procesy v konečném důvodu působí stav známý jako opilost.

Pobyt na palubě letadla tisíce metrů ve vzduchu sám o sobě rovněž vyvolává specifické reakce v těle. Ovlivněno je jak dýchání, tak srdce, mozek, svaly, klouby i pokožka. Pití alkoholu a současně pobyt ve vysoké nadmořské výšce se tak mohou vzájemně ovlivňovat.

„Ať už jste v letadle, nebo ne, alkohol může narušit vstřebávání kyslíku v krevním řečišti. Proto pobyt ve vyšší nadmořské výšce spolu s tímto efektem na kyslík v krvi může způsobit, že si budete připadat opilejší - cítit závratě, točení hlavy, nebo dokonce nevolnost,“ uvedla nutriční specialistka Jo Woodhurstová pro Condé Nast Traveler.

Alkoholu mají navíc lidé během cestování letadlem, obzvláště směřují-li na dlouho očekávanou dovolenou, tendenci pít větší množství a v méně obvyklé časy. Chtějí si více užít čas strávený na cestě a v podstatě už oslavují volno. Klidně v ranních hodinách a často bez pořádného jídla v žaludku, jež by částečně mohlo zmírnit jeho účinky.

Důvodem pití většího množství alkoholu v letadle může být i skutečnost, že stejně jako jídlo, i alkohol chutná ve vysoké nadmořské výšce trochu jinak. Cestující tak mohou drobné nedostatky v chuti snažit „dorovnat“ jeho zvýšeným množstvím.

„Chuťové pohárky mohou být během letu otupeny a nízká vlhkost vysouší nosohltan. To, společně s nízkým tlakem v kabině, zhoršuje čich. Naše chuťové pohárky jsou méně citlivé, zejména na sladké, což může způsobit, že sklenice vína chutná méně příjemně než obvykle,“ uvedla pro Daily Record doktorka Clare Morrisonová.

Mezi nevýhody alkoholu patří i skutečnost, že na tělo působí diureticky, což není ve chvíli, kdy je kvůli nízké vlhkosti vzduchu samo o sobě vysušenější, vůbec žádoucí. Zhoršuje také nadýmání a případné zažívací problémy související s dlouhým sezením v jedné poloze, snižuje šance se na letu alespoň trochu kvalitně vyspat apod.

Některé letecké společnosti již zákaz alkoholu ve svých letadlech praktikují. Kupříkladu letecká společnost Saudia, národní dopravce Saúdské Arábie, neservíruje ve svých letadlech alkohol, ani neakceptuje, aby pasažéři přepravovali či pili vlastní alkohol na jejich palubách.

Teoreticky je možné, že by alkohol v letadlech a na letištích někdy v budoucnu mohl být zakázán. Koneckonců dříve běžnému kouření v těchto prostorách též v podstatě odzvonilo. Budou příznivci alkoholu také jednoho dne pozvedat své orosené půllitry v separovaných prosklených "koutcích hanby"?