Článek
Plešné jezero
Plešné jezero je podobně jako další šumavská jezera – Čertovo, Černé a Laka – ledovcového původu. Nachází se v první zóně Národního parku Šumava. Z Nové Pece, kde zaparkujeme auto, se vydáme po zelené.
Nenáročná trasa k Plešnému jezeru měří sedm kilometrů a vede do mírného kopce. Převýšení je zhruba 300 metrů. Cestou uvidíme Schwarzenberský plavební kanál, konkrétně v místě zvaném Raškov, kde budeme pokračovat v cestě proti proudu vody v kanále, tj. odbočíme vpravo. Po chvíli chůze podél splavu přijdeme na rozcestník Rossbach s vybudovaným akvaduktem.
Kamenné moře
Pokud budete stále pokračovat po zelené na Plešné jezero, překročíte Koňský potok, který se vlévá do Schwarzenberského kanálu. Přejdete rozcestí Říjiště a kolem občerstvení U Šestáků se dostanete až ke kamennému moři o rozloze šesti arů. Je tvořeno obrovskými kameny, jež sem před sebou kdysi dotlačil ledovec. Jde o tzv. morénu.
Zde se můžete rozhodnout, jestli budete pokračovat po zelené přímo k jezeru, anebo se napojíte na žlutou tzv. Jezerní stezku, která vás dovede na skálu, z níž je překrásný výhled na Plešné jezero.
Jezerní stezka
Cesta na vrchol Plechý (1378 m) vede kolem jezera po kamenitém stoupajícím terénu. Zejména po dešti, kdy jsou kameny kluzké, je namístě zvýšená opatrnost. Na rozcestníku se můžete rozhodnout, jestli zvolíte výlet zajímavější a půjdete po hřebenech na Třístoličník, kde se stýkají hranice České republiky, Rakouska a Německa, nebo budete pokračovat po žluté až k pomníku šumavského spisovatele, básníka a malíře Adalberta Stiftera.
Vzpomínka na básníka je umístěna na krásném místě, kde je dnes vybudována vyhlídka s úžasným pohledem na ledovcové jezero i celé Lipensko. Bohužel je tento nádherný pohled trochu smutný, neboť okolní prales je poznamenán přemnoženým kůrovcem, takže stromy nejsou přirozeně zelené, spíše připomínají šedé kůly.
Odtud vede dobrodružná a nebezpečná stezka Ducha pralesa. Vstup na ni je pouze na vlastní nebezpečí, převýšení je asi jen 230 metrů, ale terén je náročný.
Třístoličník (1333 m)
Třístoličník, známé turistické místo s hotelem, restaurací a vyhlídkou, se nachází v německém Bavorsku. K vrcholku se lze přiblížit z německé strany i autem, které necháte na parkovišti. K vrcholu vám odsud zbývá zhruba pět set metrů. Vyjít můžete po mírně zvlněném hřebeni i na horu Trojmezná (1361 m).
Ocitnete se tak ve třech státech najednou. Stačí obejmout obelisk stojící na střetu hranic. Odedávna se zde totiž stýkají hranice Čech, Rakouska a Německa a podle legendy se na třech zdejších kamenných stolcích panovníci těchto tří zemí také scházeli.
Na české straně se k místu dostanete z vesničky Jelení nejprve po modré, pak po červené turistické značce anebo od vlakové zastávky Nové Údolí, odkud se vydáte rovnou po červené.
Cesta z hory Plechý k Trojmezí je dlouhá asi kilometr a lze po ní pokračovat až na Třístoličník, který je odsud vzdálen 3,5 km. Klasická hřebenovka vede přes několik vrcholků s krásným výhledem do krajiny.
Většina cesty se nachází na německé straně. Doporučuji vzít si s sebou občanský průkaz či pas a také několik eur, abyste se mohli po náročném stoupání posílit v občerstvení či restauraci. Při dobré viditelnosti dohlédnete z Třístoličníku až do Alp.
Schwarzenberský plavební kanál
Schwarzenberský plavební kanál byl postaven na přelomu 18. a 19. století knížetem Schwarzenbergem a je dlouhý 44 kilometrů. V minulosti sloužil jako spojka mezi Vltavou a Dunajem a byl vybudován za účelem zásobování Vídně. Splavovalo se po něm dřevo a kamení.
Dnes podél něj vede turistická i cyklistická stezka. Pro cyklisty není příliš náročná, pohybujete se zde téměř stále po rovině, což je jako stvořené pro případy, kdy se na kolo vydá celá rodina s dětmi. Můžete se tudy dostat až k rakouským hranicím a k rozhledně s názvem Moldaublick.
Odtud je velice malebný pohled na českou kotlinu, obzvlášť když je slunečné počasí. Každý rok se na naučné stezce o Schwarzenberském kanálu dlouhém devět kilometrů konají ukázky splavu dřeva.
Tento zážitek si nenechte ujít, pobaví vás i vaše děti.