Článek
Přes vesměs deštivé a mlhavé počasí se v sobotu k Pravčické bráně vypravily stovky lidí vybavených bundami s kapucemi, pláštěnkami nebo i deštníky. V drtivé většině převládali turisté ze sousedního Německa. Reportér Práva zaslechl i angličtinu, ruštinu nebo ukrajinštinu, ale také třeba španělštinu či maďarštinu. Tuzemští návštěvníci byli rozhodně v menšině.
Na zkázu, kterou požár za sebou zanechal, se z Prahy přijeli podívat manželé Nerudovi. „Byli jsme tady již několikrát, takže můžeme porovnávat. Je to katastrofa, je mi z toho hrozně smutno,“ řekla Právu při pohledu na spáleniště paní Jana.
Jihočeši lákají sousedy na kouzlo venkova
Návrat turistů těší mluvčího správy národního parku Tomáše Salova. „Zájem je velký od prvního dne, kdy k nám mohli turisté zase přijet. Na první pohled je jich zde tolik jako každý jiný podzim. Jako by se tady nic nestalo,“ řekl Právu Salov s tím, že turisté nemusí dbát zvláštních bezpečnostních pokynů, protože ohořelé stromy podél cest, které případným pádem představovaly největší nebezpečí, byly zlikvidovány.
Výšlap, oběd a domů
Zatímco na Pravčické bráně bývá nyní především o víkendech velmi rušno, do hotelů, penzionů a restaurací ve Hřensku se turisté zatím nehrnou. „Proti minulým letům v tomto období je zájem o služby zhruba poloviční. Turisté si většinou jen prohlédnou, co oheň napáchal, vyšlápnou si na Pravčickou bránu, někteří si pak dají oběd a jedou domů,“ uvedl starosta Hřenska Zdeněk Pánek (nez.) s tím, že jen málokdo z návštěvníků se v obci ubytuje.
Ústecký kraj začne v listopadu proplácet vouchery na ubytování v Českém Švýcarsku. Lidé dostanou slevu 300 korun na osobu a noc, pokud v oblasti přespí alespoň dvakrát. „Jde o vstřícný krok, který hoteliérům může zásadně pomoci, pokud se zvýší návštěvnost jejich podniků,“ zmínil Pánek s tím, že i v zimě je v Hřensku krásně.
Starosta věří, že se do obce turisté ve velkém vrátí po zpřístupnění soutěsek a Gabrieliny stezky. Přeje si, aby to bylo co nejdříve na jaře. To ale není zdaleka jisté. Obec, která soutěsky spravuje, stále čeká na verdikt geologů, který určí, kdy a v jaké míře v nich bude moci zahájit opravy. „Čeká nás spousta práce,“ uvědomuje si Pánek.
Sanaci turistických atrakcí by podle Salova mohla uspíšit zima. „Nevíme, co přinese, deště, mráz, takže se na spáleništi ještě nejspíš spousta věcí pohne. Může pomoci i čas, že tam občas něco popadá samo od sebe,“ doplnil mluvčí.
V parku začalo hořet 24. srpna, nejrozsáhlejší lesní požár v historii Česka se postupně rozšířil na více než 1000 hektarů. Během 20 dnů hašení plamenů se u něj vystřídalo zhruba 6000 hasičů a 400 kusů techniky, včetně letadel a vrtulníků.