Za výhledy a pověstmi na legendární brdský Plešivec

Také rozhled ze skalní vyhlídky Čertova kazatelna na vojenskou část brdského pohoří a do údolí řeky Litavky patří podle řady lidí mezi nejhezčí v celých Čechách.

Ačkoliv se Plešivec nalézá skutečně jen na dohled od Prahy a do Lochovic, odkud lze začít výlet, je možné dostat se vlakem v rámci systému Ropid, poutník si zde bude připadat jako ve skutečných a mnohem vyšších horách.

Poloha hory, která sice leží mimo hlavní hřeben Brd, ale zároveň jej převyšuje, je skutečně dominantní. Díky tomu, že své okolí převyšuje o více než tři sta metrů, má strmé a skalnaté svahy, ale ploché temeno, vybrali si ho už před 3000 lety Keltové pro stavbu oppida.

Mezi další stopy po Keltech patří prý viklan, stojící na jižním svahu. V jeho okolí vzniklo nedávno množství pagod a pyramid z naskládaných kamenů, ale nikdo neví, kdo je zde postavil. Někdo tvrdí, že to byli novodobí čeští Keltové, jiní zase říkají, že je to dílo nějaké sekty.

Přesnou historii a osudy tohoto prehistorického místa ale dodnes neznáme, protože rozsáhlejší archeologický průzkum tady dosud nebyl proveden. Oč méně zatím hrál Plešivec roli v plánech profesionálních archeologů, o to více se o něj zajímají vykradači pokladů a „archeo zloději“ s detektory kovů.

:.Plešivecké kamenné pyramidy jsou možná dílem temných sil.foto: Právo/Petr Blahuš

K místním skalám, ať již přírodním, nebo vytvořeným lidskou rukou, se vztahuje nejvíce plešiveckých pověstí. Protože Plešivec je brán jako sídlo jednoho z nejstarších českých horských duchů, Fabiána. Byl to vrstevník Krakonoše a orlického Rampušáka a jeden ze stvořitelů patrona Jizerských hor, Muhu.

Původně to býval šlechtic, který sídlil se svou ženou Medulínou na hradě na hoře Baba. Jeho bývalá milenka, v civilu čarodějnice, hrad ale z pomsty zaklela, z Fabiánovy ženy udělala bylinu zeměžluč a z Fabiána ducha, který sem, na zvláštní skálu, chodí dodnes spát.

Stejně jako má Krakonoš pod Kotlem svoji „zahrádku“, má tento ochránce Brd podobné místo i na Plešivci, kde pěstuje neviditelné byliny. Najdeme ji při cestě z Lochovic.

Kromě Fabiána si však Plešivec vybrala za své sídlo také řada zlých duchů a strašidel. Místo bývalo proslavené slety brdských čarodějnic. Na Plešivec si občas ze skalního vrchu Koníček zaletěl i drak, který prý požíral malé děti.

Je zde také Čertova kazatelna, o níž se říká, že tu začaroval ďábel krásné město. O Krkavčích skalách, kde se tyčí skála Hadí královny, se zase traduje pověst o zakleté královně, která za své vysvobození vždy jednou za sto let nabízela svoji ruku nebo hrnec zlata. Kdo si místo její ruky vybral zlato nebo se jí pokusil ukrást z hlavy zlatou korunku, toho ještě jako had kousla a on zemřel.

V polovině 19. století se zde totiž schovávali členové obávané Kubákovy bandy, která loupila a kradla v širokém okolí dobytek. Ten pak na hoře ve vykopaných děrách, tzv. masných krámech, zabíjela a porcovala.