Za utajenými klenoty v srdci Provence

Pokračujeme tak v nedávném seznámení s přitažlivými místy departmentu Vaucluse.

Součástí názvu tohoto města je jméno řeky Sorgue, která jím protéká. Pro změnu L´isle značí ostrov, a to od dob, kdy zde byly položeny počátky budoucího významného sídla, zprvu prosté rybářské vesnice, umístěné na ostrově v oblasti plné močálů, postupně odvodněné. Díky tomu je zde spousta kanálů a město je tak považováno za Benátky zdejšího regionu. Podobně to se vznikem pevné půdy uprostřed bažin známe třeba u impozantní památky UNESCO, kterou je opatství Montmajour nedaleko Arles. Nádherně smaragdové vody řeky Sorgue mají za sebou necelých 10 kilometrů putování od skalní vyvěračky nad Fontaine-de-Vaucluse.

Díky tomuto vodnímu toku zde vyrostlo mnoho mlýnů na obilí a lisování oliv, papírny, koželužny a textilní manufaktury. Symbolem města jsou fotogenická kola vodních mlýnů, porostlá mechem, kterých zde bylo v 19. století kolem šedesáti. I když na české Wikipedii se dočteme, že se jich dochovalo šest, věrohodnější budou informace z místního turistického centra, které jich uvádějí více než dvakrát tolik, přesně řečeno patnáct.

Všudypřítomné jsou lodě Nègo Chin (tonoucí pes), vycházející z tradičních lodí rybářů s plochým dnem. Od roku 1911 je jako historická památka evidován kostel Notre-Dame-des-Anges. Na oltáři stojí socha Notre-Dame de Sorguette, patronky rybářů, která jednou ročně opustí své místo a putuje městem, ovšem ne po svých, ale nesena procesím.

Trhy zde probíhají ve čtvrtek a v neděli, mimořádným zážitkem s návratem do starých časů je trh o první srpnové neděli, kdy jako prodejní stánky slouží Nègo Chin a trhovci se oblékají do tradičních provensálských krojů. Další specialitou, nikoliv kulinářskou, ale obchodnickou, je velká kulminace starožitnictví, kterých se v městě nachází kolem tří stovek. Z celého světa se sem sjíždějí hledači pokladů ztracených let zejména na velikonoční a podzimní bleší trhy. K nákupu potravin za příznivé ceny slouží velký obchod řetězce Super U na severním okraji města, kde je i čerpací stanice jak s obsluhou, tak nonstop samoobslužná.

V historii bylo město spjato s Venaissinským hrabstvím, které svého času, a to od roku 1348, bylo enklávou papežského státu v Avignonu, k Francii se připojilo roku 1791, tedy během Velké francouzské revoluce. Plocha hrabství odpovídala současnému departmentu Vaucluse. Nedaleko od města lze navštívit středověké městečko Le Thor a jemu blízkou krápníkovou jeskyni v Thouzonu, zvanou Jeskyně víl, se středověkou zříceninou Château de Thouzon nad ní, více ZDE.

MAPA POPSANÉ TRASY

Jedná se o malou vesnici ležící v polovině cesty mezi Gordes a Goultem. Je zde k vidění kostel Saint-Pantaléon, jako historická památka chráněný od 13. června 1907. Součástí památky je nejen budova, ale i skála, na které od 11. století kostel stojí. Zhruba třetina výšky centrální apsidy, tedy největší a středové ze tří, je vytesaná přímo do skály.

Na úpatí této trojité apsidy se nachází do kamene vytesaná skalní nekropole z období 11. – 12. století, kde hroby dospělých obklopují hroby dětí (zde opět nutno zmínit Montmajour, kde se podobné hrobky také nacházejí). Interiér kostela je skromný, překvapí mimořádně úzkým oknem. Na turisty zde nejspíš ani nenarazíte, posedět v klidu na vyhřáté skále pod kostelem a zaparkovat v její těsné blízkosti můžete bez problémů.

MAPA

Tato vesnice má název původu germánského, kdy to byl nejprve Agaud, posléze provensálsky Agoùt a nakonec se ustálil na tvaru Goult. Kromě typických uliček a zákoutí upoutá přímo ze skály vyrůstající Château de Goult, mající základy ve 12. století, tedy hrad rodu d'Agoult. Jako mnoho podobných je v soukromém vlastnictví, a tudíž veřejnosti nepřístupný.

Rozhodně stojí za to dojít do horní části vesnice k větrnému mlýnu ze 17. století, zvanému Moulin de Jerusalem – tedy Jeruzalémský mlýn. Sloužil k mletí mouky, v provozu byl do roku 1919. Jeho název byl pravděpodobně motivován křížovými výpravami, kterých se účastnili pánové z Goultu, a toto pojmenování mělo jejich hrdinství připomínat. V letních měsících bývá příležitostně otevřený návštěvníkům. Je zde i jedna z devatenácti informačních tabulí, ovšem v jazyce domorodého obyvatelstva, tedy ve francouzštině.

Samotná procházka uličkami umožní nahlédnout do ateliérů výtvarníků, posedět na schodech ve stínu loubí a platanů, a komu přebývá nějaké to euro, může se občerstvit v jedné ze čtyř restaurací. Známou kavárnou je Café de la Poste, nejen díky terase je jednou z nejoblíbenějších v regionu. Za návštěvu stojí také románský kostel sv. Šebestiána z 12. století s barokním oltářním obrazem, který najdete na hlavním náměstí.

MAPA

Může se vám hodit na Firmy.cz: Zájezdy do Francie