Za tajemstvím a historií českých hradů

Počátek existence hradu ležícího v Českém ráji nedaleko Sobotky se klade do 14. století, kdy jej údajně založil Beneš z Vartemberka. Hrad vlastnilo několik významných šlechtických rodů, mj. Schellenberkové, kteří do roku 1524 přistavěli nový palác, a Bibersteinové, kteří nechali přistavět renesanční křídlo s velkou kuchyní okolo roku 1545.

Hrad dva roky před svou smrtí držel i Albrecht z Valdštejna. Dnes je vlastníkem Giovanni Kinský dal Borgo, potomek staré české aristokracie.

:. Kost (foto - vpravo) Křivoklát (foto - vlevo) foto: Právo/Foto archiv

Hrad zve k prohlídce interiérů na dvou okruzích, kde se můžeme poučit ohledně historie právě rodu Kinských, prohlédnout si výstavu palných zbraní nebo se seznámit s trestním právem 16. až 18. století při návštěvě mučírny.

Uvnitř nalezneme i výstavu bytostí užívaných v heraldice – Erbovní bestie. O nadcházejícím víkendu (20.–21. 9.) se chystá slavnost Oživlý hrad od gotiky po baroko.

Mezi naše nejstarší hradní památky patří původně královský hrad rozestavěný z kamene za vlády Přemysla Otakara II. nedaleko od soutoku Rakovnického potoka s Berounkou. Dostavěn byl sice za Václava IV., ale výrazné přestavby se dočkal po poškození v roce 1422 za Vladislava Jagellonského.

Od poloviny 17. století jej postupně vlastnili Schwarzenberkové, Valdštejnové a Fürstenberkové, kteří se zasloužili o jeho záchranu včasným restaurováním. První návštěvnická trasa nás zavede do hradní kaple, ale nabízí dále prohlídku stříbrnice, velkého a rytířského sálu či obrazárny. Ve sklepeních najdeme mučírnu včetně hladomorny. Naopak druhá trasa nás seznámí s obranným systémem hradu i velkou věží.

Na sobotu 20. září je připraveno Křivoklátské panování s jarmarkem a ukázkami regionálních řemesel. O víkendu 11.–12. října nás čeká Křivoklání, kdy se můžeme těšit i na divadelní a taneční vystoupení a tradiční rytířské souboje.

Mezi 13. a 16. stoletím byl na skalnatém ostrohu nad říčkou Nedvědičkou – nedaleko soutoku se Svratkou – vystavěn nedobytný hrad Pernštejn, který byl centrem největšího panství u nás. Interiéry gotického hradu se v 16. století v rámci zútulnění dočkaly renesančních úprav, které se dochovaly až do dnešních dnů.

Hrad návštěvníkům nabízí čtyři trasy, z čehož jsou tři výběrové a je třeba je předem objednat. Ta základní nás seznámí s dějinami místa, v rámci výběrových tras se podíváte i do sklepů, navštívíte podkroví nebo se seznámíte s kaplí a sakristií.

:. Pernštejn (foto - vpravo) Bouzov (foto - vlevo) foto: Právo/Foto archiv

Počátky jednoho z našich nejznámějších hradů, ležícího západně poblíž Litovle, sahají až do r. 1317, kdy se objevuje první záznam o Búzovi z Búzova. Majitelů se na Bouzově ale vystřídala celá řada – například markrabě Jošt, páni z Kunštátu či Jiří z Poděbrad (některé prameny hovoří o tom, že se zde král dokonce narodil).

Během třicetileté války hrad ovšem zpustl, a když v roce 1696 přešel do správy řádu německých rytířů, připomínal spíše zříceninu. O to obdivuhodnější je počin velmistra řádu, arcivévody Evžena Habsburského, který se ho rozhodl zcela přestavět. Práci svěřil německému architektovi G. J. Hauberisserovi, jenž Bouzovu vdechl během let 1895 až 1912 dnešní novogotickou podobu.

Po nákladné rekonstrukci (ve své době stála 15 miliónů rakouských korun) se hrad stal reprezentativním sídlem řádu, kterému patřil až do r. 1939. Arcivévoda Evžen sem umístil své soukromé umělecké sbírky. Němečtí rytíři zároveň část hradu zpřístupnili veřejnosti a již tehdy se Bouzov stal oblíbeným výletním místem.

:. Hrad Bouzovfoto: www.hrad-bouzov.cz

Dnes je majetkem Národního památkového ústavu v Olomouci a pro návštěvníky je zde připraveno několik prohlídkových tras. K nejkrásnějším prostorám Bouzova patří rytířský sál s dřevěným stropem pobitým zlatými hřeby představujícím denní a noční oblohu. Za návštěvu stojí i kapitulní síň, sloupová síň nebo soukromá ložnice arcivévody Evžena.

Celoročně se na hradě koná řada zajímavých akcí, např. poslední zářijový víkend probíhají kostýmované večerní prohlídky s výmluvným názvem Duchové a strašidla z hradů a zámků.

Hrad, který měl zřejmě chránit obchodní stezku ze Sušice do Horažďovic a blízká naleziště zlata, byl založen už počátkem 13. století. Rýzmberkové jej zakoupili od pánů z Velhartic v podobě obranné obytné věže. Díky nim se však stal jednou z nejpevnějších tvrzí v Čechách.

A přesto hrad husité v letech 1420 a 1421 dvakrát dobyli – přičemž druhé obležení vešlo do dějin tím, že při něm Jan Žižka z Trocnova přišel o druhé oko. Další zdokonalení opevnění přišlo v druhé polovině 15. století za Půty II. Švihovského.

Poslední majitelé Lamberkové hrad prodali roku 1920 za 1 korunu Spolku pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek v Horažďovicích. V Břeňkově paláci nalezneme expozice modelů hradu či kamnových kachlí. V nejspodnějších sklepeních se nachází krápníková výzdoba.

:. Rabí (foto - vpravo) Šternberk (foto - vlevo) foto: Právo/Foto archiv

Zdeslav z Chlumce a ze Šternberka založil v polovině 13. století hrad, který byl již koncem 14. století rozšířen, než jej v 16. stol. stihla renesanční přestavba za Berků z Dubé. Dnešní podoba pochází významnou částí z roku 1886, kdy započala rekonstrukce Jana Adama Ondřeje z Lichtensteina v historizujícím romantickém slohu.

:. Šternberk foto: Video-w

Po tomhle rodě zde zbyla Lichtensteinská sbírka, na které si prohlédneme pokoje zařízené mobiliářem posledního majitele a kapli. Expozice Zaniklá šlechtická sídla severní Moravy seznamuje s exponáty z nepřístupných šlechtických sídel.

Do konce října je otevřena výstava Historická móda v proměnách času, 28. září tu uskuteční benefiční koncert Charita Šternberk, zatímco 25. října čekají na děti Pohádkové prohlídky. Divadelní představení Tři mušketýři – intriky pana kardinála je na programu 28. října.

V hlubokém lese u obce Doupě nedaleko Telče stojí pozdně gotický hrad Roštejn se 45 m vysokou sedmibokou věží, obklopený oborou. V první polovině 14. století jej vybudovali páni z Hradce, ale koncem 16. století jej nechal Zachariáš z Hradce renesančně přestavět na lovecký hrádek.

Dva návštěvnické okruhy vám představí mj. obrazy českých a rakouských malířů z přelomu 18. a 19. století, ale také erbovní sál s freskou a sedmi sty erby. K vidění je také sbírka moravské keramiky, expozice kamenictví či ukázky lidových řezbářů včetně unikátního sedmimetrového betlému od třešťských betlemářů.

Dobrou volbou je také malý ochoz s expozicí Strašidla českých zemí či velký ochoz s loveckou tématikou. Botanický sál skrývá velké nástěnné malby asi se třemi stovkami rostlin.

:. Roštejn (foto - vpravo) Bezděz (foto - vlevo) foto: Právo/Foto archiv

K našim nejvýznamnějším gotickým památkám patří hrad, jenž nechal vystavět Přemysl Otakar II. v letech 1264– 1278. Záhy po dostavbě zde byl vězněn kralevic Václav II. se svou matkou Kunhutou. V pobělohorském období se ovšem hrad stal majetkem Albrechta z Valdštejna, který v něm zřídil klášter.

Dnes Bezděz nabízí návštěvníkům prohlídku královského paláce se zajímavou, raně gotickou kaplí, která patří k nejhodnotnějším památkám architektury 13. století v našich zemích, nebo s honosným palácem manů. Navštívit můžete i velkou věž nebo purkrabský palác, který v klášterním období sloužil potřebám mnichů. Z velké věže je nádherný výhled do okolí.