Za pyramidami nejen do Gízy. Starší jsou v Dahšúru a Sakkáře

Návštěvu Dahšúru a Sakkáry lze pohodlně zvládnout za jediný den, nejjednodušší je domluvit si taxi v Káhiře, které by v přepočtu nemělo vyjít na víc než tisíc korun. Lepší je začít Dahšúrem, kde jsou k vidění dvě pyramidy, Červená a Lomená, která byla turistům před nedávnem zpřístupněna zcela poprvé.

Červenou pyramidu si někdy kolem roku 2600 před naším letopočtem nechal postavit faraon Snofru, otec Cheopse. Před ní si Snofru nechal postavit ještě další dvě obří pyramidy — tu v Médúmu, která leží ještě více na jih od Dahšúru, a Lomenou. Obě ale byly poznamenány konstrukčními vadami, protože Egypťané se za Snofruovy vlády ještě učili, jak tyto obří hrobky stavět.

Naopak Červená pyramida je vzorovou stavbou se stranami o délce 220 metrů, která se tyčí do stometrové výšky. Jde o třetí největší egyptskou pyramidu po Cheopsově a Rachefově v Gíze. V klidu se kolem ní můžete projít, aniž by vás někdo každou chvíli jako v Gíze otravoval dotazem, zda se chcete projet na velbloudu či si koupit nějakou cetku.

Cesta do středu pyramidy jednoznačně patří k těm nejnáročnějším vůbec. Nejenže budete muset nejdříve vyšplhat do její třetiny, ale pak vás čeká sestup do jejího nitra chodbou širokou něco málo přes metr a dlouhou přes šedesát metrů. Ten, kdo by čekal velkolepou vnitřní výzdobu, bude zklamán, protože uvnitř pyramidy jsou jen tři velké prázdné komory.

Tím, že Červená pyramida leží stranou běžných turistických tras, se do hrobky sice mnoho lidí nehrne, takže se nemusíte vyhýbat davům, ale představa tisíců tun kamení nad vašimi hlavami není rozhodně nic příjemného. Vzduch uvnitř pyramidy je navíc teplý, těžký a plný prachu. Pokud obavy překonáte, odměnou vám bude zážitek na celý život. A budete-li mít jen trochu štěstí, užijete si ho úplně sami.

O pár kilometrů na jih od Červené leží Lomená pyramida. Jak dostala své jméno, vám bude patrné na první pohled. Egypťané při její stavbě totiž zjistili, že původně zvolený úhel je příliš ostrý, a aby se stavba nerozpadla, byli nuceni náklon zmírnit. Vnitřek Lomené pyramidy připomíná komory v Červené pyramidě, stavba je ale stejně nejzajímavější zvenčí. Jako jediná se totiž Lomená pyramida pyšní původními hladkými vápencovými bloky, které dosud z valné části pokrývají její stěny.

Těmito bloky ostatně byly ve starověku pokryty všechny pyramidy, většinu z nich lidé odstranili a kvalitní vápenec použili na jiné stavby. U Lomené pyramidy se na chvíli zastavte a snažte se představit si, jak před čtyřmi a půl tisíci lety tyto velkolepé bílé stavby zářily na slunci a vyjímaly se v okolní poušti.

Vůbec nejstarší egyptskou pyramidu najdete několik kilometrů severně od Dahšúru na rozsáhlém pohřebišti v Sakkáře. Je součástí pyramidového komplexu, který si nechal kolem roku 2650 před naším letopočtem postavit panovník Džoser. Architektem byl legendární Imhotep, po němž je pojmenováno malé, ale působivé muzeum nedaleko vjezdu do Sakkáry, kde najdete řadu artefaktů z místních vykopávek.

Jedinečný je nejen stupňovitý tvar Džoserovy pyramidy, ale i celý komplex, v jehož středu stavba stojí a který se stal inspirací pro pozdější faraony. Ti se často a rádi hlásili k odkazu dobrého panovníka. Jde o první monumentální dílo egyptské architektury, která do té doby využívala hlavně lehké materiály, tedy cihly ze sušeného nilského bahna, dřevo a rákos.

To, jak velká je síla zvyku, uvidíte při podrobném zkoumání Džoserova komplexu. Kamenné sloupy imitují vázaný rákos, vápencové kvádry, ze kterých je stupňovitá pyramida postavena, připomínají nepálené cihly, na stropě můžete spatřit kulatinu z kamene, vstupní brána má kamenné čepy, pohybovat s nimi ale nelze. Celý komplex připomíná začarovaný zámek, který někdo mocným kouzlem změnil v kámen.

Vnitřek pyramidy je sice turistům nepřístupný, zato se můžete volně procházet po pyramidovém komplexu a obdivovat například částečně zrekonstruovanou ohradní zeď, mohutnou vstupní bránu, kolonádu se sloupořadím či další menší kultovní budovy.

Z náspu na jihozápadním rohu můžete vidět na severu jak pyramidové pole v Abúsíru, kde už více než 60 let pracují archeologové z Českého egyptologického ústavu, tak monumentální pyramidy v Gíze, když se otočíte směrem na jih, spatříte Červenou a Lomenou pyramidu v Dahšúru. Abúsír kvůli probíhajícím archeologickým pracím však bohužel zůstává nepřístupný.

Kvůli Džoserovi si Sakkáru jako své pohřebiště zvolila řada jeho nástupců a dvě jejich pyramidy můžete navštívit — Venisovu a Tetiho pocházející z 24. století před naším letopočtem. Proti pyramidám v Dahšúru či Gíze jsou mnohem menší (Venisova pyramida je vysoká jen 43 metrů), protože tou dobou staroegyptský stát čelil vleklé hospodářské krizi, která už neumožňovala stavět tak obří pyramidy jako o dvě staletí dříve. Zvenčí sice hrobky Venise a Tetiho vypadají jako halda suti a kamení, zato jejich pohřební komory mají jedinečnou výzdobu.

Kromě toho, že jsou v nich k vidění původní sarkofágy, kde kdysi byla uložena panovníkova mumie, a sedlový strop z masivních vápencových bloků, jsou jejich stěny odshora dolů pokryty hieroglyfy, respektive Texty pyramid, což byla kouzla zaručující zesnulému králi vzkříšení a blažený život na onom světě. Přístupové chodby vedoucí do jejich nitra jsou sice také úzké, ale zato poměrně krátké, takže není třeba se příliš přemáhat.

Na pohřebišti v Sakkáře jsou ale i další zajímavosti, zejména impozantní hrobky vysokých úředníků, které vnitřní výzdobou a použitým materiálem mohou směle konkurovat pyramidám a chrámům panovníků.

Za návštěvu rozhodně stojí hrobka vysokého úředníka Ceje, kde začátkem letošního roku prováděli výzkum přilehlých šachet čeští egyptologové, či nedaleká hrobka mudrce Ptahhotepa. Vedle Tetiho pyramidy se vyjímají dvě obří hrobky vezírů Kagemniho a Mereruky. Do druhé hrobky je třeba si přikoupit zvláštní vstupenku, slavná je nejen svými gigantickými rozměry, ale i sochou Mereruky vystupující ze stěny.

Za zvážení stojí ještě návštěva Serapea, což je podzemní pohřebiště posvátných býků, kam také potřebujete zvláštní lístek. Člověku zůstává rozum stát nad tím, kolik museli staří Egypťané na stavbu vynaložit energie, když prochází dlouhými chodbami, které jsou po stranách lemovány pohřebními komorami s obřími, pět metrů dlouhými bazaltovými sarkofágy pro posvátné býky.

Návštěva Serapea navíc názorně potvrdí věkem prověřené přísloví, že zadarmo ani kuře nehrabe. Uprostřed jedné z chodeb stojí obří sarkofág, který tu zanechali staroegyptští dělníci. Když se totiž dozvěděli, že stát už nebude financovat pohřby posvátných býků, nechali sarkofág sarkofágem a odešli domů. Za více než dva tisíce let s ním nikdo nehnul, a tak překáží v chodbě dodnes.

Může se vám hodit na Firmy.cz: