Za nosatými obyvateli bornejského národního parku Bako

Národní park Bako najdete v malajsijském státě Sarawak, na poloostrově Muara Tebas. Leží asi 30 kilometrů severně od hlavního města Kuching.

Bako se svou rozlohou 27 kilometrů čtverečních sice nepatří k největším chráněným oblastem, významem ale stojí v popředí. Jednak je nejstarším národním parkem Sarawaku — založen byl v roce 1957, a jednak se zde údajně nacházejí všechny typy bornejské vegetace.

Dostat se do národního parku Bako je relativně snadné. Stačí dojet autobusem č.1 z Kuchingu k molu ve vesnici Bako. Na molu se platí nejen za dopravu člunem ke správě parku, ale i vstupné.

Velká část návštěvníků míří do parku jen na otočku. Přijedou, projdou se po některé ze značených stezek vedoucích kolem budovy správy parku a odpoledne se vrátí nazpět do Kuchingu. Přicházejí tak ale o možnost užít si noční safari a spatřit třeba ony nosaté opice.

Kahau nosatý žije pouze na ostrově Borneo. Samci se vyznačují velkým převislým nosem ve tvaru okurky a také velkým břichem či dlouhým ocasem. Samice jsou menší a velký nos jim chybí.

Kvůli úbytku původního pralesa se i tato opice dostala na seznam ohrožených druhů. Narazit na kahauy nosaté lze v oblastech vodních toků a u mořského pobřeží, kde hodují na listí a pupenech mangrovníků a jiných stromů.

Jako jediní jsou schopni strávit živočišnou potravu, která je pro jiné opice jedovatá. Zato ovoce jim dobře nedělá.

Pohled na opičího samce s velkým frňákem je úsměvný. Hlavně, když jej uvidíte, jak si jako pantáta hoví na větvi a ukazuje se v celé své kráse. Nejednoho pozorovatele napadne rčení Podle nosa poznáš kosa. A něco pravdy na tom je. Údajně jsou samci s větším nosem mezi samicemi více žádaní a užívají si větší harém.

V národním parku Bako žije odhadem okolo 200 jedinců této nosaté opice. Spatřit ji lze buď brzy ráno anebo navečer kolem některých stezek. Nejlépe ale uděláte, když se budete zdržovat poblíž hlavní budovy správy parku. Strom před ní patří k oblíbeným místům večerního a ranního hodování kahauů. A nejen jich.

V areálu se pohybují i bornejská vousatá prasata. Poklidně si rypákem šmejdí v trávě anebo na přilehlé pláži Telok Assam a lidí si nevšímají. Jinak je to v případě nenechavých makaků, kteří s oblibou „přepadají” bungalovy a kradou vše, na co narazí.

Je prakticky nemožné, abyste v národním parku Bako nespatřili žádné zvíře. Hlavně díky tomu, že budova správy parku není jen místem setkání všech návštěvníků, ale i divokých zvířat. V noci uslyšíte kuňkat žáby a nad hlavou vám budou poletovat netopýři.

Noční tropický prales obklopující správu parku je domovem veverek, varanů, hadů, množství hmyzu a ptactva.

V parku se vyplatí přenocovat. K dispozici jsou jak bungalovy, společná ložnice hostelu, tak i místo na kemping. Předchozí rezervace je ale nutná. Nocleh v parku je totiž populární. Nejen, že budete mít větší šanci spatřit ony nosaté opičáky a jiná zvířata nebo si vychutnat nádherný západ slunce, ale budete si moci užít i delší procházku po některé ze značených stezek.

Parkem vede okolo šestnácti turistických tras, i když se může stát, že některé nebudou kvůli údržbě přístupné. Předtím, než se po stezkách vydáte prozkoumávat přírodní krásy, je třeba se na recepci zapsat a po návratu zase odepsat.

Jednou z oblíbených je nenáročná stezka Lintang vedoucí na pláž Pandan Kecil. Po cestě spatříte masožravé láčkovky a na pobřeží pískovcové skalní formace. Ačkoliv malá pláž může lákat ke koupeli, je třeba se mít na pozoru a zeptat se nejprve místních správců parku, zda je to bezpečné. Občas se totiž u pobřeží objevují mořští krokodýli.