Za měsíční krajinou na chorvatský Pag

Po těchto řádcích člověku pátý největší z chorvatských ostrovů sotva připadá jako pohostinné místo. O to větší je překvapení těch, kteří nedají na první dojem a rozhodnou se na ostrově strávit dovolenou.

Ostrov Pag má na délku 60 kilometrů a jeho šířka se pohybuje od dvou do deseti kilometrů.

K nejoblíbenějším a nejvíce navštěvovaným plážím patří ty kolem stejnojmenné ostrovní metropole. Jsou to dlouhé písčité pláže a městečko Pag k nim poskytuje odpovídající zázemí.

Dalším z větších středisek je Novalja, kde jsou pláže písčité i oblázkové. Zatímco Pag (město) nabízí i něco dějin, Novalja je nová a moc k vidění toho tam není.

Kromě obou zmíněných středisek je na ostrově ještě tucet osad, každá s jakous takous turistickou infrastrukturou. Vzhledem ke své členitosti má ostrov nezvykle dlouhé pobřeží a na něm velké množství malých a ještě menších pláží.

Patříte-li k těm, kteří kolem sebe nemusejí mít lehátka, slunečníky zástupy lidí a hospodu na dohled, určitě si v některé zátoce najdete místo, kde nebudete nikým rušeni.

Hotelů není na Pagu mnoho, většinou jsou to nevelká rodinná zařízení. Převážnou část ubytovací kapacity však tvoří větší či menší apartmány.

Tři kilometry od Novalji je pláž Zrče. Je tak proslavená, že v internetové diskusi najdete např. prosbu jistého Markuse z Dortmundu, aby mu někdo napsal, kde je Zrče a jak se tam dostane. Hodně o ní slyšel a chce se tam podívat.

Pláž je označována za chorvatskou Ibizu. Bary, diskotéky, živé koncerty a zábava všeho druhu tam donedávna musely ztichnout nejpozději v půl čtvrté ráno. Pak ale začal platit v celém Chorvatsku nový zákon, který pro zábavní podniky mimo obydlené oblasti zavírací hodinu, k velké radosti provozovatelů barů a diskoték, zrušil.

Kluby Aquarius, Kalypso a Papaya patří k nejvyhlášenějším a zábava v nich k nejodvázanějším.

Jako skoro všude na chorvatském pobřeží se osídlení počítá od Ilyrů, po nichž ale dohromady nic nezůstalo. Lépe to ale na Pagu nedopadlo ani s Římany. Ani po nich se stavební památky příliš nezachovaly. Nejstarší památky jsou teprve ze středověku. Kostel Panny Marie, o němž je první zmínka z roku 1192, farní kostel z 15. stol. a ve městě Pag ještě i domy ze 16. a 17. stol., kdy v kraji vládli Benátčané.

Po napoleonských válkách připadl ostrov, který od pevniny odděluje úzký Velebitský kanál, habsburské monarchii.

V jižní části ostrova se většina obyvatel živí zemědělstvím, vinařstvím a chovem ovcí. Část jich pracuje také na rozlehlých solných polích. Tam, kde nic z toho není, v severní části ostrova, jsou hlavním zdrojem obživy služby, poskytované turistům.

Ze Zadaru, který je jedním z východisek na ostrov Pag, lze vyrazit i na moře. Po půldruhé hodině plavby, poté co loď propluje mezi ostrovy Ugljan a Pašman, se za Pašmanem otevře scenérie národního parku Kornati.

Krátce nato loď přirazí v největší obci na ostrově Dugi (Dugi otok) v ospalém Sali s 800 obyvateli. V Sali je také půjčovna kol a skútrů. Na kole lze jezdit za 100 Kn na den, skútr včetně paliva přijde na 300 Kn. Novinkou je možnost půjčení si lodě s přívěsným motorem. Ten má 4,5 koně, není na něj potřeba žádná registrace či průkaz a uveze bez problémů čtyři lidi. Půjčení stojí na den včetně paliva 400 kun (1450 Kč).

Za tuto dobu lze s loďkou obeplout podle Božidara Puhova, šéfa zdejšího národního parku Teljašcica, většinu z moře dostupných míst. Mezi ně patří nejen úžasné ostrovní scenérie parku, který sousedí s parkem Kornati, ale i monumentální stěny tyčící se 190 metrů nad hladinou moře.

K vyhledávaným pochoutkám patří sýr z ostrova Pag. Může být pouze z ovčího mléka, popřípadě z mléka ovčího smíchaného s kravským. Zdejší sýr je velmi drahý, kolo o hmotnosti zhruba dvě kila přijde na asi 1300 korun.

„Je to dáno nejen tradicí zdejšího sýra, která sahá až do 15. století, ale především jeho kvalitou, jež je určována jedinečnou chutí mléka tří tisíc ovcí, které se na ostrově chovají. Travnatý a křovinatý porost, jemuž se souhrnně říká makije, je důkladně prosolený, což se projevuje v chuti mléka a následně i sýra.

O sýr je značný zájem, a tak už nyní, ještě před vstupem do EU, usilujeme o jeho ochrannou známku pro země Unie,“ vysvětluje technický ředitel největší výrobny sýra na ostrově Ante Oštarič.

Ovce se dojí dvakrát denně a jedna dá jen zhruba tři čtvrtě litru za den. Za litr mléka dostávají chovatelé 1,5 eura plus 2 kuny státní dotace. Celkem tedy asi 48 korun. I proto je sýr, který zraje čtyři až šest měsíců, tak drahou lahůdkou. Ostrov Pag je znám i jako místo vzniku jedinečných krajek. I tento suvenýr něco stojí. Za krajkovou dečku o průměru 15 centimetrů můžete zaplatit i 150 eur. Také tato dovednost má na ostrově svou tradici. V Muzeu krajky ve městě Pag se dozvíte, že krajkářská škola tu vznikla už v roce 1906.