Článek
Muzeum tvoří při pohledu zvenčí několik objektů rozesetých na poli u vinohradů pod známou zříceninou Dívčích hradů. Všechny archeologické poklady se ale skrývají několik metrů pod povrchem v místech, kde se kdysi našla slavná Věstonická venuše.
Další nálezy, včetně hrobu pravěkých lidí, objevili archeologové během výstavby muzea. Ostatky lovců mamutů na místě jejich skutečného nálezu jsou jednou z mnoha ozdob stavby, která přišla na téměř 100 miliónů korun.
„Byla to zřejmě nejen největší jihomoravská investice do oblasti cestovního ruchu, kdy kraj z rozpočtu na stavbu uvolnil 33 miliónů, ale s dotací 63 miliónů z evropských peněz to byla největší investice svého druhu i v celé zemi,“ uvedl hejtman Michal Hašek při zahájení, kterého se zúčastnil i premiér Bohuslav Sobotka (oba ČSSD).
Archeopark je z venkovního pohledu zcela nenápadným komplexem několika malých staveb.
Nápad postavit v místech světově proslulých objevů muzeum vznikl už před 14 lety a neobešel se bez problémů. Mimo jiné se rozvinula diskuse, zda je vůbec vhodné na místech národní kulturní památky začít stavět. Samotné stavbě pak předcházel archeologický průzkum, při kterém byly nalezeny ostatky lovců mamutů, které se staly součástí expozice.
„Nálezy byly v hloubce tří až pěti metrů a bylo jen logické, že jsme je využili při samotné stavbě,“ uvedl architekt Radko Květ, který s týmem spolupracovníků chtěl vytvořit pro návštěvníky především dojem, že se ocitají v jeskyni jako kdysi dávní pravěcí lidé.
Součástí expozice jsou nálezy, které se skutečně při stavbě objevily
„Na povrchu jsme při stavbách, které jsou vidět, vycházeli především z okolního prostředí, tedy běloby zdejších vápenců a zeleně vinohradů. Už jsme prováděli i projekty finančně nákladnější, ale tato stavba je alespoň pro mne celoživotním dílem,“ uvedl Květ.
Význam archeologických nálezů Moravy připomněli Pavel Kouřil a Jiří Svoboda z Archeologického ústavu Akademie věd ČR. „Celosvětově uznávaný je například objev otisků textilií na nalezených keramických předmětech, který je pro toto období zcela unikátní a dokladuje, že již v mladší době kamenné zdejší lovci znali technologie tkaní látek, což jsou věci, o kterých se příliš nemluví,“ uvedl Svoboda.
Jak doplnil Petr Kubín, ředitel Mikulovského muzea, které archeopark spravuje, teprve následující doba ukáže, jak účelné byly investice do jedinečné stavby.
Podzemí ukrývá poměrně rozsáhlé prostory včetně malého sálu, které úspěšně navozují atmosféru jeskyně
„V každém případě si myslím, že se stane vyhledávaným cílem této oblasti, která patří turisticky k velmi významným,“ dodal Kubín.
Vstupné do muzea, které je vybaveno nejmodernějšími technologiemi, je 90 korun a jeho provoz pro veřejnost bude zahájen v neděli 29. května. Otevřeno bude denně mimo pondělí.