Článek
Území Kamenné Hory, morénového vrcholu ve výšce 52 metrů nad mořem, kde se lanovka nachází, původně patřilo klášteru a později německým kolonistům. Od 20. let minulého století se tu začaly stavět výstavní novorenesanční a novobarokní vily, během 30. let zase střízlivé modernistické.
Městská čtvrť si dodnes zachovala původní ráz a meziválečná architektura je tak ozdobou přístavního uzlu dodnes. Z ulice Adama Mickiewicze je pěkný výhled na město i Gdaňský záliv, ačkoli vzrostlé stromy už jej začínají maličko zastiňovat.
Lanovka na horu
A právě zde je i horní stanice lanovky, která je v provozu od 4. července 2015. Nemůžete ji minout, nachází se v blízkosti obřího kovového kříže. Historie křížů na tomto místě sahá hluboko do minulosti. Dřevění předchůdci ale nikdy nevydrželi dlouho. Proto bylo v 90. letech rozhodnuto, že tentokrát to chce něco trvalejšího. Roku 1993 tak byl postaven 25 metrů vysoký kovový kříž vážící 25 tun, který se od té doby hrdě tyčí na Kamenné Hoře, jež patří k nejprestižnějším městským adresám v celém Polsku.
Perla Baltu si svou přezdívku zaslouží
Lanovka, prosklená panoramatická kabina pro až 12 lidí, operuje na trase dlouhé jen 96 metrů. Po cestě ale překonává převýšení 40 metrů. Jízda trvá necelé dvě minuty a svézt se můžete od desáté hodiny dopolední do osmé či desáté večerní podle dne v týdnu. Alternativou k lanovce je nemalé množství schodů.
Industriální přístav
Od dolní stanice lanovky je to pěšky jen kousek na písečnou pláž, která je už od jara v obležení místních a od léta i turistů. Kdo se nechce koupat nebo věnovat plážovým hrám, může se jen tak toulat Přímořskou promenádou z roku 1969, která je dlouhá 1,5 km.
Gdyně, původně malá rybářská vesnice, o níž jsou první zmínky ze 13. století, se v první polovině 20. století proměnila ve významné město s jedním z největších přístavů Baltu. S jeho stavbou se začalo v roce 1926 a dodnes je třetím největším přístavem Polska. Slouží jak pro obchodní, tak pro turistické účely. Značná hloubka je zárukou, že zde mohou kotvit i ty největší lodě.
V přístavu je rozhodně nač se dívat.
Jižní molo bylo též postaveno ve 30. letech a kotví u něj torpédoborec Błyskawica, který sehrál významnou roli během druhé světové války. Dnes funguje jako oblíbená součást nedalekého Muzea vojenského námořnictva. Na konci mola se nachází také známé Gdyňské akvárium. Z mola se můžete podle ročního období na turistických lodích vydat do Švédska, města Hel nebo absolvovat okružní plavbu přístavem.
Nedaleko jižního mola se nachází největší marina v celém Polsku pro 260 lodí. Pravidelně se sem sjíždějí kupříkladu největší jachty světa. Gdyně se dále pyšní četnými muzei, nechybí Muzeum Emigrace, Muzeum města Gdyně, Gdyňské muzeum motorizace a sídlí zde i Námořní univerzita.
Pitoreskní Orłowo
Gdyně bývá v rámci Trojměstí, jež tvoří spolu s Gdaňskem a Sopoty, turisty často opomíjena. Není totiž tak načančaná. Milovníci historie, a zejména té námořní, si ale nepochybně přijdou na své. Město je v určitém směru autentičtější a víc své.
Orłowo má lázeňskou atmosféru.
Nechybí v něm ale ani malebné oblasti jako Orłowo, jež je plné zeleně a velmi útulné. Díky 180 metrů dlouhému molu, oblíbenému k vycházkám, sympatické pláži a strmému útesu, z jehož vrcholu jsou ty nejkrásnější výhledy na západ slunce, patří k nejkrásnějším oblastem města. Můžete si tu též dát čerstvě ulovené ryby za velmi slušné ceny.
Na začátku července se v Gdyni každoročně koná obří hudební festival Open’er, na němž vystupují jak nejzvučnější světová jména, tak i čeští umělci.
Sladká rebarbora
Město má ještě další lákadlo, jež by bylo hříchem nezmínit. Polská gastronomie je už pár let na vzestupu a nezbývá než smutně konstatovat, že tu českou nechala dávno za sebou jak chutí a prezentací, tak poměrem cena/výkon.
Růžový a prostě skvělý, takový je rebarborový zákusek v restauraci Biały Królik. Zdejší šéfkuchař má dále široký výběr opulentních pokrmů při potravinové intoleranci všeho druhu.
Poctivě jsme se projedli Varšavou, Gdaňskem i Sopoty a právě v Gdyni jsme narazili na ty vůbec nejlepší dezerty. Láká-li vás spíše luxusnější prostředí, vyrazte do mírně excentrické restaurace Biały Królik, která je, stejně jako hotel, v němž sídlí, inspirována Alenkou v říši divů. Zdejší rebarborový dezert s rozmarýnovou zmrzlinou a omáčkou z bílé čokolády je extrémně chutnou ódou na růžovou, kterou je velmi těžké překonat.
Podařilo se to snad jen na první pohled poměrně nenápadné restauraci v centru města Butchery & Wine. Tamější pistáciový fondán s rebarborou totiž uvrhl všechny, kteří si ho objednali, do slastného transu.
