Z šedivého města horníků se stal barvitý turistický magnet

Nejrůznější možnosti vyžití, řada svérázných atrakcí a také kontrastů. Například ve zdejší Pokladnici v centru města si prohlédnete nádherné zlaté předměty z konce prvního a začátku druhého tisíciletí.

A pár set metrů odsud si vypůjčíte v turistickém centru speciální brýle a sluchátka napojené na mobil. Vyrazíte s nimi do zdejších ulic a na určitých místech se vám začnou na vnitřní stranu brýlí promítat příběhy několika lidí z roku 1887. Ale třeba také zajímavé budovy, které dnes už nestojí.

Navíc máte pocit, jako byste se díky brýlím ocitli ve virtuálním prostoru společně se zmíněnými postavami i budovami a přenesli se tak do té doby. Skutečná a virtuální realita se začnou mísit. Je to ojedinělý způsob, jak poznat město díky tehdejším událostem a osudům lidí. Projekt se jmenuje Essen 1887. Získal řadu cen včetně mezinárodních.

Město se nemůže pochlubit zachovalým historickým centrem, protože spojenecké bombardování během druhé světové války zničilo většinu budov. Zdejší katedrála se však částečně dochovala a restaurátoři ji zrekonstruovali. V její Pokladnici uvidíte soubor zlatých křížů, relikviáře, rituální meč a další předměty. Řemeslníci při jejich výrobě nešetřili drahým kovem. Vznikly v 9. až 11. století. Na nedávné výstavě mimo Pokladnici byly pojištěné na 2,5 miliardy korun. Nejcennějším exponátem se stala Zlatá Madona s Ježíškem v náručí, pozlacená socha z topolového dřeva.

Fakt, že tyto vzácné předměty přežily bouře následujících století a zachovaly se dodnes, je malý zázrak. Utajování, konspirace a skrýše, které se těžko odhalovaly, byly jeho součástí. Pro dřevěnou sochu, kterou navíc prožrali červotoči a jíž hrozilo zhroucení, platí slovo zázrak dvojnásob. Ale i ji se podařilo zachránit.

Ve městě žije dost lidí, kteří pamatují, jak byl v minulosti problém sušit venku bílé prádlo, protože se na něj začal rychle chytat popílek a další nečistoty. Když se dnes procházíte essenským Grugaparkem, zdá se to tady uprostřed rozlehlé zeleně jako hodně vzdálený příběh. Areál má rozlohu téměř stovky fotbalových hřišť a pozoruhodnou nabídku toho, co tu lze vidět a zažít. Pokud byste si o tom chtěli udělat rychlou představu, nasedněte do zdejšího vláčku a projeďte si ho.

Kromě jezírek a udržovaných trávníků určených k relaxaci tu najdete kaskádovitý vodopád, rozárium se stovkami druhů růží a podobný prostor věnovaný desítkám různých typů jiřin, ale také rododendronům, kaméliím a orchidejím. Ve speciálních stavbách navštívíte deštný a horský prales, dům kaktusů nebo třeba bonsaj zahradu. Prostě tu roste pozoruhodně pestrý výběr rostlin a stromů včetně masožravek, léčivek i exotických rostlin nebo stromů, jako jsou sekvoje, cedr či araukárie.

V parku najdete také řadu zvířat ať už regionálních, jako je bentheimské prase, coburská liška a německá ušlechtilá koza, nebo cizokrajných, jako jsou plameňáci, ibisové a ústřičníci. V malé zoologické zahradě si děti mohou zblízka prohlédnout a pohladit další zvířata, případně je nakrmit vhodnou potravou. Malým dobrodružstvím je například pozorování netopýrů ve tmě pomocí infračervených brýlí.

Děti tu mají řadu hřišť včetně dopravního, na kterém se projedou na kole a přitom se učí, jak správně řešit dopravní situace. Kdo si troufne, ten si v pony farmě zajezdí na těchto malých konících. Populární se stal také motýlí dům, kde navíc roste 800 druhů rostlin, na kterých se nejrůznější motýli „pasou“. Fandové zahrad a zahrádek možná navštíví románský dům, kde jim poradí, jak si postavit zahradu svých snů.

Ale v Grugaparku se nemusíte nutit do žádných aktivit, můžete sem přijít na obyčejnou procházku nebo jen tak lenošit na trávě. Park se stal součástí postupné proměny Essenu, díky níž je třetím nejzelenějším městem Německa.

Místo hradu nebo zámku má Essen vilu Hügel. Pro svou rodinu ji dal vybudovat průmyslník Alfréd Krupp v 19. století. Tato neoklasicistní stavba s 269 pokoji byla ve své době progresivní stavbou. Musela dobře zvládat mráz, vedra i vichr, ale byla také ohnivzdorná. V každé místnosti se dala nastavit individuální teplota. Měla vlastní vodárnu, plynárnu, telefony, telegrafy, centrální alarm a železniční stanici.

V katastru nemovitostí ji vedli jako rodinný dům. Kdysi v této vilce pracovalo až 640 zaměstnanců. Stojí uprostřed parku blízko vodní nádrže Baldeney, obklopená lesy. Alfreda Kruppa zajímaly její užitné hodnoty. Luxusní a často až přehnaně honosné interiéry, které vidí dnešní návštěvníci, jsou hlavně dílem jeho potomků. Dnes vilu spravuje nadace. Slouží koncertům, výstavám, muzeu rodiny Kruppů a jejímu archivu.

Bělostná a prosklená budova muzea Folkwang je zalitá světlem. Stála 55 milionů eur. Její autor, renomovaný britský architekt Sir David Chipperfield, ji řešil tak, aby byla plná přirozeného světla, které někde citlivě kombinuje s tím umělým. Díla velikánů světového malířství i sochařství, jako jsou Renoir, Gauguin, Monet, Manet, van Gogh, Cézanne, Rodin a plejáda dalších, si tu prohlédnete v optimálním prostředí.

Sbírku založil bohatý mecenáš Karl Ernst Osthaus už v roce 1902. Brzy se stala jednou z předních kolekcí moderního umění na světě. Nacisté většinu tohoto „dekadentního umění“ rozprodali a zničili. Po válce galerie a její mecenáši odkoupili řadu obrazů zpět. A vybudovali sbírku novou. V současné době je jednou z prestižních německých galerií. Když ji navštívíte, rychle pochopíte proč.

Kdo si chce užít vodních sportů, opalování, plavání nebo sportů, které se dají provozovat na plážích a na trávnících u jezera, ten si může zajet k vodní nádrží Baldeney na jihu města. Vedou kolem ní trasy pro pěší turisty a cyklostezky. Těmi je Essen protkaný: má jich 260 kilometrů.

Řadu jich tady najdete kolem řek a říčních kanálů, některé i na upravených trasách bývalých důlních železnic. My jsme na stezce podél řeky Emscher navštívili Berne park, bývalou čističku odpadních vod. Je přestavěná na hezký park s jezírkem, kempem, bistrem a svérázným ubytováním ve dva a půl metru vysokých betonových rourách. Vevnitř je postel, stolek a stropní okno. Noc tu stojí 20 eur (485 korun). Kemp bývá obsazený dlouho dopředu.

Na seznam UNESCO se v průběhu let dostala i řada neobvyklých kulturních památek. Největší uhelný důl Zollverein a přilehlý areál mezi ně patří. Není to tak dávno, co tu na tři směny pracovalo 7000 horníků.

Dnes je ve zrenovovaném a upraveném areálu muzeum hornictví, galerie, bazén, restaurace i ruské kolo. Najdete tu též hřiště a běžecké dráhy stejně jako prostory, kde se konají koncerty, kongresy nebo třeba festivaly, jako je festival jídla. Lidé sem chodí v zimě také bruslit. Areál ročně navštíví 1,5 milionu lidí. Stal se jedním ze symbolů města, které se snaží změnit z někdejšího centra těžkého průmyslu na místo příjemné pro život.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Zájezdy do Německa