Z Mekky se stává Las Vegas bez hazardu

Jak napsal britský list The Independent, nejposvátnější místo islámu prochází v posledních deseti letech velkou přestavbou, která rozděluje názory muslimů na celém světě. Nad kdysi zaprášeným pouštním městem, jež se musí vyrovnávat se stále rostoucím počtem věřících, kteří proudí na každoroční velkou muslimskou pouť hadždž, vyrůstá blýskavá silueta mrakodrapů, exkluzívních pasáží a luxusních hotelů.

Pro saúdskou monarchii totiž znamená Mekka vizi budoucnosti - ocelovou a betonovou metropoli postavenou na ohromném ropném bohatství jako značce národní pýchy.

Nicméně sílící počet občanů, zejména ze svatých měst Mekky a Mediny, hledí podle autora článku Jerome Taylora „konsternovaně na to, jak národní archeologické dědictví pošlapává stavební mánie podporovaná tvrdými kleriky, kteří brojí proti zachování vlastního dědictví“.

Ovšem jen málo lidí je ochotno se vyjadřovat veřejně kvůli obavám z rizik pojících se s kritikou oficiální politiky v autoritářském království. Islámské státy převážně drží jazyk za zuby, aby nevyprovokovaly diplomatický incident a omezování víz pro své poutníky. Také západní archeologové mlčí ze strachu, že i těch pár míst, kam mají povolený přístup, se pro ně uzavře.

Nicméně řada prominentních saúdských archeologů a historiků pozvedává hlas v přesvědčení, že poslední příležitost k záchraně zbývajících historických památek se rychle uzavírá.

„Nikdo nemá odvahu se ozvat a odsoudit tento kulturní vandalismus,“ říká Irfan Alaví, který se coby výkonný ředitel Výzkumné nadace islámského dědictví zatím marně snaží zachránit kulturní pamětihodnosti. „Ztratili jsme jich už 400 až 500. Jen doufám, že není ještě příliš pozdě, aby se věci napravily.“

Doktoru Alavímu dělá největší starost rozšíření hlavní mekské mešity, nejsvatějšího místa islámu, jehož součástí je svatyně Kaaba - černá stavba ve tvaru krychle. Muslimové věří, že ji postavil sám prorok Ibráhím (starozákonní Abrahám), a obracejí se k ní při modlitbách kdekoli na světě. Projekt má spolykat 690 miliónů liber (asi 19,5 mld. Kč).

Stavbu zahájil v září ministr spravedlnosti Mohamed Ajsa se slibem, že projekt bude respektovat „posvátnost a slávu místa, které vyžaduje co největší péči a pozornost islámu a muslimů“.

Projekt o rozloze 0,4 kilometru čtverečního má rozšířit kapacitu pro dalších 1,2 miliónu poutníků a změnit Velkou mešitu v největší náboženskou stavbu na světě. Nadace islámského dědictví ovšem sestavila seznam klíčových historických památek, které se nyní kvůli pokračující přestavbě Mekky ocitly v ohrožení. Patří k nim i staré části Velké mešity z doby Abbásovců a osmanské říše, dům, kde se narodil prorok Mohamed, a obydlí, v němž vyrůstal jeho strýc Abú Tálib.

Není sporu, že Mekka a Medína nutně potřebují zlepšit infrastrukturu. Ročně navštíví obě města 12 miliónů poutníků (z toho kolem dvou miliónů během hadždže). Do roku 2025 by měl jejich počet vzrůst na 17 miliónů. Kritici se ale obávají, že přání rozšiřovat poutnická místa je záminkou, aby úřady mohly hrubě nakládat s kulturním dědictvím. Podle anglické Wikipedie bylo od roku 1985 neuvěřitelných 95 procent historických budov, většina přes tisíc let starých, zbořeno.

Destrukci napomáhá vahhábismus, puritánská interpretace islámu, který zůstává oficiální ideologií království od 19. století, kdy Saúdové začali nabývat moc napříč Arabským poloostrovem. V očích vahhábovců historická místa podněcují širk - pohanské modloslužebnictví, nepřípustné přidružování jiných božstev k Jedinému Bohu - a měla by být zničena.

Když saúdské kmeny obsadily ve 20. letech minulého století Mekku, začaly pustošit hřbitovy s hroby mnoha významných osobností islámu. V ničení pokračují dodnes. Ani jedno ze tří míst, u nichž Saúdové dovolili, aby byla zařazena na seznam kulturního dědictví UNESCO, se k islámu nevztahuje.

Těm, co obcházejí kolem Kaaby, jen stačí, aby obrátili oči vzhůru a spatřili poslední příklad nenasytného apetitu saúdské monarchie po architektonické bezhlavé palbě. Jen několik metrů od Velké mešity se tyčí pětihvězdičkový monstrózní hotel Royal Clock Tower pro 100 tisíc hostů, tedy pro menšinu, která si může dovolit za něj zaplatit.

Na vrcholu nejmohutnější ze sedmi věží komplexu o výšce 601 m (i s anténou) jsou největší hodiny světa obrácené do čtyř stran. Jsou sedmkrát větší než ciferníky londýnského Big Benu a je možné je vidět ze vzdálenosti až 29 kilometrů. Stavitel? Největší stavební firma Arabského polo ostrova, založená otcem superteroristy Usámy bin Ládina.

Aby mohly postavit mrakodrapové město, odpálily úřady dynamitem celou horu a pevnost Ajád z osmanské éry na jejím vrcholu. Na druhém konci komplexu Velké mešity byl dům, v němž se narodila první Mohamedova žena Chadídža, změněn na toaletní blok.

Nevěřícím je vstup do Mekky a Medíny tradičně zakázán, ale listu The Independent se podařilo vyzpovídat řadu občanů, kteří nesouhlasí se změnami.

„Jestliže člen královské rodiny chce rozšířit svůj palác, tak to udělá. Nikdo o tom veřejně nehovoří. Taková je psychóza strachu,“ řekl jeden obyvatel Mekky.

Doktor Alaví věří, že mezinárodní komunitu konečně zalarmuje to, co se děje v kolébce islámu. „Nikdy bychom nikomu nedovolili, aby zničil pyramidy, tak proč necháváme mizet islámskou historii?“ vznáší otázku.